Jesse Hughes, frontman Eagles of Death Metal, přestal před rokem brát drogy. A vypadá spokojeněji, než si ho jeho okolí pamatuje.
Jesse Hughes je známý svou divokou energií a rockerským životním stylem. V poslední době ale mluví také o změnách, které udělal ve svém životě, včetně konce s tvrdými drogami. Na Karaoketexty jsme zaznamenali jeho otevřený rozhovor, v němž vedle vzpomínek na bouřlivé roky s Eagles of Death Metal prozradil i to, jak dnes vypadá jeho každodenní život a kdy by mohla vyjít další deska kapely.
Bez tvrdých drog, energie ale nezmizela
Před pár lety by si ho v takové situaci asi mnoho lidí nepředstavilo. Hughes sedí na Zoomu, v ruce krabičku z řady Retro shop, kde se dá najít Milky Heart, Coco Cake, Wishing Bride nebo Strawberry Bunny. Vytáhne Coco Cake, a ještě než se rozhovor pořádně usadí, už jí nasazuje malý čepeček. Pak přijde další balení, tentokrát Ancient Castle. Z něj by chtěl hlavně postavu jménem Boring Explorer. „Připadá mi opravdu divný,“ řeknev rozhovoru pro Headliner s odzbrojujícím zaujetím, skoro klukovským.
Když zazní poznámka, že vypadá klidnější a šťastnější, Hughes ji okamžitě trochu upraví. „Spíš jsem víc vnitřně v pohodě. Ale pořád jsem nekonečně hyperaktivní. Jen se to projevuje jinak. Říkat, že jsem se zklidnil, by bylo zavádějící. Jen jsem se stal intenzivnějším takovým klidným způsobem.“
S tvrdými drogami skončil zhruba před rokem a měsícem. Nepopisuje to jako filmový zlom, žádné dramatické vyznání na několik minut. Říká prostě, že mu přestaly dávat to, co od nich dřív čekal. A že když dojde k závěru, že je něco k ničemu, dokáže to odstřihnout. Hned ale připomíná, že u jiných lidí to tak jednoduché nebývá. Mluví o štěstí. Jednu věc říká napřímo: marihuanu dál kouří. „Říká se tomu kalifornská střízlivost,“ dodá.
Evropské turné k dvaceti letům alba Death by Sexy pro něj letos znamenalo první šňůru bez tvrdých drog. Nedělá z toho manifest ani poučování z mikrofonu. „Nejsem jeden z těch týpků, kteří řeknou, neberu drogy, takže nikdo nesmí brát drogy,“ říká.
Sound City, Tony Hawk a toaleta Stevie Nicks
Death by Sexy vznikalo v losangeleském studiu Sound City, tedy v prostoru, kterým prošli Fleetwood Mac, Beach Boys, Cheap Trick nebo Weezer. Hughes se k té době vrací bez potřeby balit ji do velké rockové mytologie, i když problémů tam bylo dost. Josh Homme mu tehdy platil odvykací léčbu. Když o tom Hughes mluví, vrací se hlavně k pocitu, že být každý den v tom studiu byla výsada, kterou jen tak něco nepřekryje.
Na desce je slyšet i jeho syn, tehdy ještě malý kluk, ve skladbě Bag O‘ Miracles. Ve studiu u spícího dítěte stál Tony Hawk. Když se chlapec probudil a uviděl před sebou skateboardovou legendu, podle Hughese zůstal úplně ohromený. Sám Hughes si ale z té doby pamatuje ještě jiný, dost osobní vrchol: nadšení z toho, že sedí na záchodě, který používala Stevie Nicks. Řekl to bez rozpaků. Každý má zkrátka ve studiu jiné památky.
Nová deska? Nejspíš mezi lednem a červnem
Na otázku, kdy by mohlo přijít nové album, odpoví Hughes docela klidně. Mezi deskami Heart On a Zipper Down bylo sedm nebo osm let, takže podle něj Eagles of Death Metal zase tak dlouho nemlčí. Termín nechává široký: někdy mezi lednem a červnem. Materiálu má prý dost, píše dopředu a rád postupuje chytře, ne za každou cenu chaoticky. Skládání popíše typicky po svém: „Obvykle prostě vykrádám ty nejlepší písničky, které kdy byly napsány. Pod sluncem není nic nového.“
Figurky, které rozbaluje se sestrou, bere jako možné malé zárodky textů. Tvrdí, že vlastní blind box kolekci by si zasloužili i Eagles of Death Metal.
Zdroj: Autorský text, Headliner.cz, Wikipedie
Přepis hudebních žebříčků: Album Nevermind překonalo legendární AC/DC i Pink Floyd a je šesté nejprodávanější na světě
