Michal Horáček představil album Pozemský prach a Boží dech, tedy sedmnáct zhudebněných básní inspirovaných biblickými příběhy.
Čtyřiasedmdesátiletý spisovatel, textař a producent Horáček začal v Radiocafé skoro proti smyslu celé tiskové akce: „Mělo by to být tak, že to album mluví samo za sebe, žádný povídání tomu už nic nepřidá.“ Pak mluvil dál, samozřejmě. Projektu vznikal v roce 2025 celých čtyřicet týdnů a nakonec z něho vzešlo přes 100 různých zhudebnění stejného souboru básní. Na desku se dostalo sedmnáct skladeb, jak nám v redakci Karaoketexty.cz neuniklo. Hudebně se nedají pohodlně zařadit do jedné přihrádky: vedle operních árií se objevuje rock, folk se potkává se šansonem, artificiálnější psaní zase s písničkářskou jednoduchostí.
Píseň, která se nechtěla rozběhnout
V neděli 25. října, tedy den před oficiálním představením, byl sál Městské knihovny v Praze plný. Šlo o koncertní předpremiéru. Na pódiu se během večera vystřídali Iva Bittová, Xavier Baumaxa, Katarína Koščová, Naďa Válová, Ivo Viktorin a další účinkující. Chvíli zněl operní zpěv proti metalové kytaře, jindy smyčcové kvarteto vedle folkovější polohy. Publikum, které většinu těch písní slyšelo poprvé, reagovalo dobře.
Uprostřed večera ale přišla věc, kterou žádný program neavizuje. V jedné skladbě se hudebníkům opakovaně nepodařilo nastoupit. Ivo Viktorin je zastavoval, klidně, bez nervozity, zkoušel začátek znovu. Pak sám na klávesy naznačil, jak má píseň znít. Nevyšlo to podruhé. Ani potřetí.
Viktorin později situaci popsal dle MusicSevreru bez vytáček: „Problém byl v tom, že to nebylo dostatečně nazkoušené. Měli jsme na to jen jednu zkoušku a generálku. Ty věci jsou velmi citlivé na tempa. Když má píseň feeling, že by to mělo být spíš tango a najednou to vychází spíš do valčíku, tak se to nedá zazpívat.“ Řekl také, že se v danou chvíli snažil hlavně odlehčit atmosféru. Nešlo podle něj o selhání pianisty nebo jednoho konkrétního člověka. Prostě se v tom okamžiku nesešlo několik věcí dohromady.
Ivo Viktorin a 14 písní k sedmdesátinám
Jedním z nejdůležitějších lidí celé nahrávky je zpěvák a hudebník Ivo Viktorin. Nakonec zhudebnil čtrnáct Horáčkových básní, i když zpočátku si tím nebyl jistý. Horáček ho podle jeho slov oslovil loni v dubnu přes manažera a poslal mu čtyřicet čtyři textů. Viktorin přiznal, že ho to nejdřív trochu zaskočilo. Není věřící a k duchovní tematice si cestu hledal opatrně. Zlom nastal u veršů o ženě přistižené s cizím manželem. Tam najednou cítil konkrétní lidský příběh, ne vzdálenou látku. Melodie přišla rychle a během týdne poslal tři hotové písně. „Byl to úžasný dárek k mým sedmdesátinám,“ řekl Viktorin dle Headlineru.
Na albu vedle něj dle Aktuálně pracovali také Markéta Irglová, Iva Bittová, Robert Křesťan, Xavier Baumaxa, Miroslav Donutil s Jiřím Lábusem a operní pěvci Vanda Šípová, Vojtěch Pelka a Roman Janál. Český národní symfonický orchestr řídil Jan Kučera. Jako supervizor se k projektu připojil americký dirigent Steven Mercurio, známý mimo jiné spoluprací se Stingem.
Kdo je Michal Horáček
Michal Horáček patří k nejvýraznějším českým textařům posledních čtyř desetiletí. Nejvíc se zapsal spoluprací s Petrem Hapkou. Jejich album Potměšilý host, které v roce 1987 nazpívala Hana Hegerová, získalo titul alba roku a řada písní z něj zůstala v repertoáru dodnes. Pozemský prach a Boží dech vychází ze stejnojmenné knihy veršů, kterou letos v květnu vydalo nakladatelství Argo. Básně vznikaly čtyřicet týdnů. Horáček je přitom nepodává jako náboženský text v úzkém smyslu, spíš jako antropologickou výpověď o vině, naději, pochybnostech a hledání smyslu. Tedy o věcech, které se nemění tak rychle jako kulisy kolem nich.
Zdroje: Autorský text, MusicServer, Headliner, Aktuálně, YouTube Michal Horáček
Michael Kocáb a Michal Horáček vytvořili svou první operu. V ní vyhánějí démony i odsunuté sovětské vojáky
