Bob Dylan a jeho „A Satisfied Mind“ je zvláštní příběh. Původní nahrávka pochází z roku 1967, světlo světa ale spatřila až díky albu The Bootleg Series Vol. 11: The Basement Tapes Complete vydaném v roce 2014.
V Dylanově diskografii má tato píseň zvláštní, trochu nenápadné místo. Poprvé ji podle všeho natočil někdy v roce 1967, v suterénu domu ve Woodstocku, kde tehdy s The Band zkoušel a nahrával materiál daleko od pódií i běžného studiového dění. Záznam pak ležel v archivech dlouhých 47 let. Ven se dostal až v roce 2014 v rozsáhlém boxu The Basement Tapes Complete: The Bootleg Series, Vol. 11. Archivní vydání připravili Jeff Rosen a Steve Berkowitz; posluchačům tehdy otevřeli velkou část nahrávek, které Dylan s The Band pořizovali volně, bez zjevné ambice vyrábět hotovou desku.
Píseň dvou různých Dylanů
„A Satisfied Mind“ přitom není Dylanova skladba. Autory jsou J. H. „Red“ Hayes a Jack Rhodes a už v padesátých letech se z ní stal jeden ze standardů country a gospelového repertoáru. Sáhly po ní desítky zpěváků. Dylan ji poprvé zachytil právě v basementové podobě roku 1967, v době, kdy se po motocyklové nehodě držel stranou veřejného života a s The Band se nořil do americké kořenové hudby, bez tlaku hitparád.
Druhá Dylanova verze vznikla až 12. února 1980 v Muscle Shoals Sound Studio v Sheffieldu v Alabamě. Na albu Saved, vydaném v červnu téhož roku, ji zařadil hned na úvod. Produkovali Jerry Wexler a Barry Beckett, tedy dvojice spojená mimo jiné s nahrávkami Arethy Franklin nebo Wilsona Picketta. Dylanovi tehdy pomohli vytvarovat hutný gospelový zvuk. Ve studiu byli mimo jiné kytarista Fred Tackett, bubeník Jim Keltner a vokalistky Clydie King, Regina Havis a Mona Lisa Young.
Návrat k cizím písním po desetileté pauze
Verze z Saved měla ještě jednu rovinu, která se snadno ztratí, pokud se člověk soustředí jen na Dylanovo tehdejší náboženské období. Šlo o první píseň jiného autora, kterou Dylan po roce 1970 vydal na studiovém albu. Po rozporuplně přijatém Self Portrait se k převzatému repertoáru na řadové desce nevrátil celou dekádu. Tentokrát zvolil gospelový standard, a to ve chvíli, kdy už byl naplno ponořený do své křesťanské fáze. Saved navazovalo na Slow Train Coming a bývá řazeno do takzvané gospelové trilogie.
Samotný text mluví o věcech, které se nedají koupit, o klidu, pokoji v sobě, o spokojenosti nezávislé na penězích nebo slávě. U Dylana ale podobné písně často mění význam podle toho, kdy a jak je zpívá. Basementová nahrávka z roku 1967 působí uvolněně, místy skoro nenuceně, jako by se píseň zrovna našla na podlaze mezi dalšími starými songy. Verze z roku 1980 je jiná: sevřenější, gospelovější, naléhavá.
Na koncertě Dylan „A Satisfied Mind“ zahrál jen jednou, 9. listopadu 1999. V jeho repertoáru tak zůstala hlavně studiovou stopou. Jenže tím je zároveň zajímavá: stejný materiál, dvě odlišné doby, dvě docela rozdílné Dylanovy polohy.
Zdroj: Autorský text, Bob Dylan, Bob Dylan Wiki (Fandom), American songwriter, Wikipedie
Bez těchto 3 legendárních kapel z 50. let by Beatles ani Rolling Stones vůbec neexistovali
