Rok 1993, Česká republika ještě teprve hledá svůj rytmus a Wanastowi Vjecy točí animovaný klip, který o rok později vyhraje Gramy. Dnes si to pamatuje málokdo.
Když se mluví o devadesátých letech v české hudbě, obvykle přijdou na řadu Yo Yo Band, Wohnouti nebo raná Vypsaná fixa. Jenže pod vrstvou známějších jmen leží i méně připomínané příběhy. Jeden z nich se váže k Wanastowim Vjecem a k písni Nahá, na což jsme se na Karaoketexty zaměřili. Její videoklip získal na začátku devadesátých let významné české hudební ocenění, kolem kterého se dodnes může snadno zaměnit jeden důležitý detail.
Klip s rybou kouzelnou a zlatý gramofon
Animovaný klip k písni Nahá – ano, ten s P. B. Ch. a kouzelnou rybou, která se člověku vybaví skoro dřív než refrén – režírovala Barbora Dlouhá. Videoklip získal v roce 1993 ocenění v kategorii Videoklip roku na českých hudebních cenách Gramy. Tady se každopádně nabízí malé historické upřesnění: nešlo o americké ceny Grammy, ale o domácí hudební ocenění, které se tehdy jmenovalo Gramy.
Podobnost názvů může mást, jejich historie je ale odlišná. České Gramy byly součástí vývoje tuzemských hudebních cen, které se v následujících letech několikrát přejmenovaly. Po názvech Gramy a Česká Gramy se používala také označení Ceny Hudební akademie a Ceny Akademie populární hudby. Dnes tuto tradici známe především pod názvem Ceny Anděl. Nejde tedy o ocenění udělené americkou akademií, ale o českou cenu, která patří do historie dnešních Andělů.
V roce 1993 tak Wanastowi Vjecy uspěli na domácí scéně s videoklipem, který dokázal spojit hudbu s výraznou animovanou představivostí. A to je pro náš příběh podstatnější než případné srovnávání s americkým showbyznysem. České videoklipy totiž už tehdy dokázaly nabídnout vlastní výtvarný jazyk, humor i osobitou atmosféru.
Animace jako svébytný jazyk
Yo Yo Band, který byl na vrcholu popularity především v první polovině devadesátých let, vydal v roce 1995 album Jenom kouř. Najdeme na něm také píseň Jedem do Afriky, jeden z výrazných titulů tehdejšího repertoáru kapely. Její hravost a nadsázka připomínají, že české hudební klipy nemusely sázet jen na vážnou výpověď nebo velkolepé obrazy. Stejně dobře mohly stavět na humoru a fantazii.
Priessnitz v klipu ke skladbě Kdo ví z alba Zero (2001) zase pracovali s temnější, snovou atmosférou. Příběh sleduje postavu blázna ve svěrací kazajce, který prochází snem, aby se nakonec probudil tam, kde celý příběh začal. Bez útěchy, bez happy endu. Právě takové vyprávění ukazuje, že animace nemusí být jen hravá nebo odlehčená. Dokáže být stejně znepokojivá jako hraný film, někdy dokonce ještě víc.
A pak je tu Charlie Straight a jejich Platonic Johny. Videoklip vznikl podle návrhu designéra Víta Haratka a v roce 2009 získal cenu Akademie populární hudby v kategorii Videoklip roku. Dostal se také do vysílání MTV, což byl pro mladou českou kapelu výrazný úspěch. Je to další příklad toho, jak může promyšlená vizuální koncepce posunout píseň za hranice samotného zvuku.
Vypsaná fixa má v této oblasti hned dva výrazné zápisy. V klipu Ledňáčci proměnila autorka Silvie Lišková alias Akela Taka členy kapely v ledňáčky, kteří přihlížejí příběhu čápa. Práce na klipu trvala tři měsíce a výsledkem je animovaný svět, který si s hudbou rozumí přirozeně, bez potřeby doslovně ilustrovat každý verš.
Druhou polohu představuje Odvážný mladý muž z alba Bestiálně šťastní (2003). Místo hravosti přichází temnější obraz šedého města, proti němuž stojí barvy vycházející z televizní obrazovky. Klip vytvořil Vladimír Daťka alias Piškot a jeho vizuální kontrast podtrhuje napětí mezi všední realitou a světem, který člověka přitahuje zpoza obrazovky.
Když obraz vypráví stejně silně jako hudba
U těchto videí je podstatné, že animace nefunguje jen jako pěkný obal k písni. Nese děj, atmosféru a někdy i pointu, kterou by hraný klip vyprávěl hůř nebo vůbec. Každá z uvedených kapel přitom využívá obraz jinak: někde převažuje humor a nadsázka, jinde sen, neklid nebo výtvarná stylizace.
Příběh klipu Nahá od Wanastowich Vjeců do této mozaiky patří nejen díky své animované podobě, ale také díky ocenění, které získal na českých cenách Gramy v roce 1993. Je to připomínka, že tuzemská hudební scéna měla pro propojení hudby a výrazného vizuálního nápadu cit už na začátku devadesátých let. A že historie dnešních Cen Anděl zahrnuje i období, kdy se české hudební ceny jmenovaly jinak.
Zdroje: Autorský text, Gold Derby, Wikipedie, Wikipedie, YouTube Wanastowi Vjecy
Lucie slaví čtyřicet let: Kapela, která vyrostla spolu s fanoušky a stále neztratila tah
