Vzhledem k věku měla Natália Lengová problém sehnat místo, kde by zahrála. A tak se rozhodla založit vlastní hudební festival.
Natálie Lengová na žádné pozvání zkrátka nečekala, jak jsme v redakci Karaoketexty.cz zaregistrovali. Když kolem sebe viděla mladé muzikanty, kteří by rádi hráli stejně jako ona sama, jenže neměli kde, začala to řešit po svém. S managementem koncertů už nějaké zkušenosti měla. Od 16 let se tomu tak trochu věnovala, o rok později teď připravuje svůj vlastní festival.
Když není klub nebo místo, začne se vymýšlet
Její příběh je vlastně dost jednoduchý. Neměla kde hrát, takže nečekala, jestli se někde v klubu nebo kulturním domě najde volný večer. Podle deníku Korzár si už v šestnácti zkoušela organizaci koncertů a v sedmnácti se pustila do vlastního festivalu. V malém měřítku je na tom vidět něco, co se na domácí hudební scéně nevidí až tak často: někdo prostě vezme práci, která chybí, a začne ji dělat.
Není to princip jen pro malé akce. Bratislavský festival NEŽNÁ! podle pořadatele spojuje koncerty, diskuse a doprovodný program k 17. listopadu. Akce nemusí být nutně hned obrovská, drahá a oblepená logy partnerů. Někdy vznikne prostě jen proto, že v určitém místě chybí prostor. A někomu to začne vadit natolik, že si sedne k telefonu, tabulkám a domluvám.
Festival není jen pódium a plakát
Zvenku to všechno vypadá hezky: kapely, kamarádi, světla, trochu nervozity a večer plný hudby. Jenže příprava festivalu je mnohem méně romantická. Musí se najít prostor, zajistit technika, zvuk, světla, elektřina, časy vystoupení a aspoň základní zázemí pro účinkující. K tomu povolení, bezpečnost, propagace, dobrovolníci a rozpočet, který u začínajících pořadatelů bývá mnohdy ta nejvíce nepříjemná část celé skládačky.
Věk v tom hraje zvláštní roli. Může pomoct, protože člověk ještě nebývá otrávený a nejde do všeho s předem připraveným seznamem důvodů, proč to nepůjde. Může ale i zkomplikovat život, protože každé přehlédnutí je vidět a zkušenosti se nedají přeskočit. U podobných komunitních akcí se navíc hodně práce odehraje mimo plakát: kdy se otevře areál, kolik minut dostanou kapely, kdo sežene náhradní kabel, co se stane při dešti a kdo obvolá lidi, když někdo na poslední chvíli vypadne. Nejde tedy nic jiného než jen obdivovat houževnatost této mladé hudebnice.
Kdo Natálie vlastně je
Natália si k hudbě hledala cestu postupně. V dětství se učila hrát na housle, časem ji ale tento nástroj přestal bavit. Nakonec našla zalíbení v bicích, které jí umožňují vyjádřit se svobodněji. Během pandemie začala ve volném čase zkoušet i zpěv a své schopnosti dál a dál pilovala především vlastními silami. Významnou roli v jejím hudebním směřování sehrál učitel z umělecké školy, který ji podpořil a motivoval k intenzivnější tvorbě. Do budoucna by se chtěla hudbě věnovat profesionálně.
Téměř dva roky působí v košické grungeové kapele Violaine, kde zastává roli bubenice i zpěvačky. Společně s ostatními členy vystupují především v menších podnicích a svou hudbu představují hlavně místnímu publiku. Začínali v garáži. Důležitou součástí jejich tvorby jsou vlastní skladby, kterých už vytvořili přibližně 10, včetně celého alba. Texty píše většinou spontánně a inspiraci čerpá z vlastních zkušeností, společenských problémů i témat, o kterých se příliš nemluví.
Zdroj: Autorský text, Korzár, Mood, Instagram dennikkorzar
Broumovská kapela Imodium vyráží na jarní turné: Spojí ho hned se dvěma hudebními akcemi
