Když se v roce 1984 poprvé rozezněla úvodní melodie Sanitky, nikdo z diváků netušil, kolik bojů se za obrazovkou odehrálo. Cenzura zasahovala do scénáře, kostýmů i ústřední písně.
Jiří Hubač Sanitku nevymýšlel jen od stolu, s čistým papírem a představou o dramatickém provozu záchranky. Vycházel ze skutečných případů pražské záchranné služby a štáb se snažil dostat k realitě blíž, než tehdy u televizního seriálu bývalo zvykem. Seriálová základna záchranářů měla zázemí ve stejných prostorách v ulici Dukelských hrdinů v pražských Holešovicích, kde fungovala ta skutečná. Herci i členové štábu tam během příprav docházeli, seděli s lékaři a čekali na výjezdy. Na Karaoketexty jsme se zaměřili na těžkosti, se kterými se při natáčení potýkali, stejně jako na slavnou úvodní píseň.
Poctivá Hanzlík a herecká esa okolo něj
Jaromír Hanzlík, který hrál MUDr. Vojtěcha Janderu, k přípravě nepřistoupil jen formálně. „Já jsem vždy v noci po představení chodil na základnu sanitky a jezdil jsem s nimi na ty výjezdy, abych viděl, jak se chovají lékaři i záchranáři,“ popisoval později. Na obrazovce to pak bylo znát. Při natáčení scén v exteriérech se dokonce stávalo, že kolemjdoucí brali situaci jako opravdovou nehodu a volali skutečnou záchranku. Nemocniční interiéry se natáčely v pavilonech Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Režisér Jiří Adamec postavil kolem Hanzlíka obsazení, které dnes vypadá skoro jako soupis tehdejší první herecké ligy: Jiří Bartoška, Josef Vinklář, Eva Hudečková, Pavel Zedníček nebo Zlata Adamovská. Josef Vinklář přitom do role ředitele Jaroše zprvu nechtěl. Po úspěchu Nemocnice na kraji města měl strach, že ho další postava z nemocničního prostředí přibije k jedné herecké škatulce. Nakonec ho přesvědčil scénář.
Cenzura, která podezírala i svetr
Normalizační dohled se u Sanitky ozýval na několika frontách. Eva Hudečková, představitelka doktorky Evy Dolejšové, to později řekla přímo: „Přístup cenzorů byl paranoidní.“ V tomto případě to rozhodně nebylo přehánění.
Jedna z nejbizarnějších připomínek se týkala obyčejného svetru. Záběry Hudečkové v oděvu se šachovnicovým vzorem musely ven, protože v něm někdo zahlédl kříž. A nebyl to jediný zásah. V epizodě, kde emigruje doktor Mádr hraný Petrem Kostkou, vypadly z výsledné verze části dialogu. Herci scénu zahráli volněji, původní text jim připadal příliš schematický, a Jiří Adamec jejich úpravu přijal. Když se to doneslo ke scenáristovi Hubačovi, reagoval suše: „Hezky jste to řekli, takhle jsem to měl napsané, ale neprošlo to.“ V původním znění se dialog k divákům dostal až po roce 1989.
Zásah přišel i u titulků. Spoluautor scénáře, spisovatel a dramatik Jindřich Fairaizl, se v závěrečných titulcích nesměl objevit vůbec. Oficiální vysvětlení k tomu nikdy nezaznělo.
Píseň Můj čas, která visela na vlásku
Ústřední píseň Můj čas nazpívali Hana Zagorová, Petr Kotvald a Stanislav Hložek. Podle České televize byla Zagorová první volbou produkce a sama si k nahrávání přizvala oba zpěváky. Text napsal Zdeněk Borovec, hudbu složili Pavel Růžička a Petr Dvořák.
Ani tato skladba ale neprošla do vysílání hladce. Cenzorům vadil mimo jiné verš se zkratkou SOS. Báli se politického čtení směrem na Západ. „Text Zdeňka Borovce se nám moc líbil a mysleli jsme, že stejný názor budou mít všichni. Někomu z vedení se však nelíbil slogan ‚Příteli, chvátej, SOS‘ A to proto, že by si to mohl někdo vyložit, jako že žádáme o pomoc Američany, aby nám sem přijeli pomoct od Rusů,“ vzpomínal Pavel Růžička. Pokyn byl prostý: upravit, nebo nepoužít.
Skladba nakonec zůstala v podobě, v jaké byla natočena. Pro seriál to byla šťastná okolnost, protože Můj čas se stal jedním z jeho nejvýraznějších poznávacích znamení. Méně se připomíná drobnost, že stejná melodie se později objevila i ve venezuelské telenovele Kassandra. U tak silně české televizní písně to člověka pořád trochu zarazí.
Finále podle skutečné letecké katastrofy
Poslední díl Sanitky vycházel ze skutečné letecké havárie v Suchdole. Tvůrci stáli o to, aby scéna působila co nejvěrněji, a výsledek byl natolik přesvědčivý, že vyvolal skutečný poplach. Ty záběry mají skoro dokumentární drsnost.
Jiří Hubač později o hudbě k seriálu řekl, že je možná ještě lepší než seriál samotný. Od autora příběhu to není úplně malá pochvala. Melodie Růžičky a Dvořáka v Sanitce opravdu nezůstává jen kdesi vzadu; funguje jako další vrstva vyprávění, ne pouze jako výplň mezi scénami.
Sanitka měla jedenáct dílů a vznikla v roce 1984 v režii Jiřího Adamce. Děj sleduje záchranáře pražské záchranné služby od roku 1956 do 70. let. Téměř po třiceti letech natočila Česká televize pokračování Sanitka 2, které mělo premiéru na podzim 2013. Režie se ujal Filip Renč, protože Jiří Adamec zůstal z vůle majitele autorských práv mimo projekt.
Zdroj: Autorský text, YouTube, ČSFD, eXtra.cz, Žena.cz
Sanitka baví i po letech: Úvodní píseň Zagorovou moc neuchvátila, slavná letecká nehoda na konci seriálu děsí dodnes
