Alexandře Myškové, nejstarší žijící české herečce, je 104 let. Hvězda pražských divadel, která odmítla návrat za komunismu.
Za nejstarší českou herečku bývá v obecném povědomí často považována Jiřina Bohdalová, která loni oslavila pětadevadesátiny. Ve skutečnosti ale tento titul už dlouho patří jiné ženě. Alexandra Myšková se narodila 4. dubna 1922 v Praze, je tedy o 9 let starší, a dnes žije v norském Oslu. V českém prostředí se o ní mluví překvapivě málo. Na Karaoketexty.cz jsme narazili na příběh, který se do domácí paměti nepropsal tak silně, jak by si zasloužil, přestože v české divadelní historii najdeme jen málo podobně neobvyklých osudů.
Z pražských divadel přes DAMU do emigrace
Státní konzervatoř dokončila Myšková dle Wikipedie v roce 1941. Během války hrála v Divadélku pro 99, kde se potkávala mimo jiné s Danou Medřickou a pracovala pod vedením Jindřicha Honzla. Po osvobození prošla Studiem Národního divadla i Realistickým divadlem. Nejdelší část české divadelní dráhy pak spojila s Městskými divadly pražskými, v jejichž souboru strávila dvě desetiletí. Od roku 1961 také učila na DAMU. Mezi studenty, kteří prošli její výukou, patřil i Viktor Preiss.
Politika jí do herecké práce zasahovala opakovaně. Protože se netajila nesouhlasem s režimem, uzavřela se jí cesta k filmu, alespoň v míře, která by odpovídala jejímu talentu a divadelnímu postavení. Přesto mezi roky 1948 a 1968 hrála ve dvaceti filmových a televizních projektech. Na sklonku šedesátých let odjela s pedagogy a studenty na pohostinské vystoupení do Norska. Tam přišla nabídka ze školy. Z Prahy pak dorazil dopis, který rozhodl víc, než se na první pohled zdálo.
Před Vánocemi roku 1970 po ní ministerstvo kultury chtělo, aby se osobně vrátila kvůli výměně výjezdních doložek. Oba její synové byli v té době v Norsku. Myšková nechtěla riskovat, že ji komunistický režim už nepustí zpátky. Do Československa se nevrátila. V Oslu zůstala natrvalo a stala se emigrantkou, uvedlo iDnes.
Druhá kariéra v cizím jazyce a královské vyznamenání
Po roce 1970 nezačínala jen nový život, ale vlastně i novou profesní etapu. V zemi, jejíž jazyk zpočátku neznala. Norštinu se naučila, nastoupila jako dramaturgyně do rozhlasu a brzy se dostala také k režii. Od roku 1970 do roku 1995 vyučovala na Státní divadelní škole v Oslu, později působila na Muzikálové a taneční akademii Bårdar. Pro norská divadla připravila více než dvacet inscenací, často podle Čechova, Turgeněva nebo Karla Čapka.
V sezoně 1982/1983 obdržela Teaterkritikerprisen, cenu norských divadelních kritiků, za inscenaci Měsíc na vsi podle Turgeněva. Česká emigrantka, která do Norska přijela bez znalosti jazyka, tak získala uznání za režii klasického textu v norštině. O několik let později přišlo ještě vyšší ocenění. Dne 1. července 1992 jí král Harald V. udělil Královskou medaili Za zásluhy ve zlatě, jednu z nejvýznamnějších norských státních poct za přínos společnosti. V oficiálním registru je uvedena jako teaterpedagog.
Dvě země, žádné litování
Po roce 1989 se Myšková do Česka začala vracet. Část roku trávila ve Vráži v jižních Čechách, zejména po ortopedických operacích a také během covidu. Když ale mluví o cestě domů, má na mysli Oslo. Prahu a češtinu přitom stále označuje za svůj rodný domov. U ní se tyhle dvě věci nevylučují.
Na otázky po dlouhověkosti odpovídá střízlivě: pohyb, procházky, cvičení. Žádná tajemná formule. Vedle toho ale zmiňuje i postoj, který se do lékařské rady nevejde. „Nic jsem nikdy nelitovala,“ říká. „Bylo to, jak to mělo být.“ Ve stu letech přispěla na nahrávku skladby Modlitba za mír. Ještě ve stu jednom letech mluvila o tom, jak ji po celý život bavilo učit.
Jejím prvním manželem byl Vladimír Ráž, pro řadu diváků dodnes král Miroslav z pohádky Pyšná princezna, jak řekla pro Českou televizi. Manželství se ale rozpadlo a Myšková se později vdala ještě dvakrát, potřetí za kostýmního a jevištního výtvarníka Zdeňka Seydla. Co se ale nepřerušilo, byla její práce. Přesněji řečeno dvě kariéry: jedna česká a druhá norská.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie, Českátelevize, iDnes, Filmovýpřehled, YouTube Hvězdy šoubyznysu
Eva Pilarová: Přátelství s Gottem, smrt kolegů při leteckém neštěstí i zákazy od režimu
