Britský hit Downtown od Petuly Clark zpívá o osamělém člověku bloudícím nočním městem. Jiří Štaidl z toho udělal příběh školního zvonění a Novákova lezení po jabloni. A osmnáctileté Heleně Vondráčkové to vyneslo prvního Zlatého slavíka.
Petula Clark vydala Downtown 23. října 1964. Napsal ji a produkoval anglický skladatel Tony Hatch. Původní text má spíš smutnější, lehce neklidnou atmosféru: člověk se v něm snaží na chvíli setřást vlastní starosti a nechává se unést světly, hlukem a pohybem nočního města. V britské hitparádě skončila skladba druhá, před ní zůstali Beatles se singlem I Feel Fine. V USA, Austrálii, na Novém Zélandu a v Jižní Africe už ale Downtown vystoupala na první místo. Grammy za rok 1965 pak jen podtrhla, že nejde o další řadový dobový šlágr, ale o jeden z výrazných popových momentů šedesátých let. Na Karaoketexty jsme se podívali na českou předělávku hitu od Heleny Vondráčkové.
Osmnáctiletá Helenka a dirigent, který vsadil na neznámou tvář
Do Československa se píseň dostala poměrně rychle. Josef Vobruba, dirigent Tanečního orchestru Československého rozhlasu, měl zahraniční scénu dobře naposlouchanou a vycítil, že Downtown by mohla v češtině fungovat. Text svěřil Jiřímu Štaidlovi. Tady se ovšem příběh vydal jinudy, než by asi čekal kdokoli z původního autorského týmu. Štaidl nešel cestou věrného překladu. Noční město, samotu i tu zvláštní potřebu ztratit se mezi lidmi odložil stranou. Místo slova „downtown“ použil „pátá“, protože to rytmicky i zvukově sedělo.
Významově to byl ale úplně jiný svět: pátá odpoledne, konec vyučování, zvonek, úleva po škole. Z melancholie vznikl školní obrázek, ve kterém Novák leze po jabloni a den je najednou o něco lehčí. Vobruba pak potřeboval hlas. Vybral Helenu Vondráčkovou, tehdy sotva osmnáctiletou zpěvačku. V té době se o ní ještě často mluvilo jako o „Helence“, novém jménu a dívce, která se na scéně teprve rozkoukávala, i když první úspěch už měla za sebou.
Pátá vystřelila Vondráčkovou ke Slavíkovi
Nahrávka zabrala hned. Z dobového hitu se postupně stal evergreen, který z československé populární hudby v podstatě nezmizel. Úspěch se rychle promítl také do ankety Zlatý slavík za rok 1965. V lednu 1966 Vondráčková zvítězila mezi zpěvačkami, před Yvettou Simonovou a Evou Pilarovou, tedy před mimořádně silnými jmény tehdejší scény. Byl to její první Zlatý slavík a současně jediný celkový triumf v této anketě.
Na celé proměně je nejvýraznější ten ostrý střih. Originál stojí na noční samotě a přání někam utéct, alespoň na chvíli. Česká verze z něj udělala píseň o školním odpoledni, o okamžiku, kdy se zaklapnou sešity a svět se konečně tváří jednoduše. Štaidl vlastně nepřeváděl text v obvyklém smyslu. Vzal melodii a zasadil do ní jinou realitu. Pro české publikum šedesátých let bližší, obyčejnější a rozhodně snáze zapamatovatelnou.
Zdroj: Autorský text, YouTube, Wikipedie, Wikipedie, Vondráčková
Poker vyměnil za knihu: Petr Spálený vzal Kennyho Rogerse a udělal z The Gambler úplně jiný song
