Měřila sto padesát centimetrů, ale hlas měla tak silný, že z ní naskakovala husí kůže. Jana Robbová, přezdívaná Sopka, zpívala s Gottem i Neckářem. Zemřela ve 45 letech sama, bez peněz a v naprostém zapomnění.
Jana Robbová se narodila 4. dubna 1951 v Praze. Přezdívku Sopka od kolegů dostala brzy. A nebyla to jen nějaká narážka pro efekt. Měřila 150 centimetrů, ale na jevišti působila jako živel, který se nedá moc krotit. Hlas měla drsný, lehce ošlehaný, přitom nesmírně silný. Temperament z ní šel cítit hned. Na Karaoketexty bychom rádi připomenuli její osud.
Alkohol dostal přednost před vším ostatní
V osmnácti letech přerušila Robbová studium na střední zdravotnické škole a vydala se zpívat. Nejdřív do ciziny. Dva roky vystupovala s kapelou The Lovely Sextet v Německu, Jugoslávii, Itálii, Švýcarsku, Dánsku i Holandsku. Ze Západu měla nabídky, aby zůstala, jenže se bála, že by přišla o práci. Vrátila se domů.
Doma šlo všechno docela rychle. Účinkovala v Divadle Semafor, zpívala s kapelou Bacily Václava Neckáře. S Karlem Gottem natočila duety Toulky (1972) a Bum, bum, bum (1976), a to byl Gott u podobných spoluprací dost vybíravý. Když se v roce 1973 vyhlašoval Zlatý slavík, Jana Robbová vystřelila z 31. místa rovnou na páté. Přeskočila Hanu Zagorovou, Marii Rottrovou i Věru Špinarovou. Bylo jí dvaadvacet.
Jenže zrovna v době největšího úspěchu se začalo všechno kazit. V osobním životě narážela na jednu překážku za druhou. Dvakrát se vdala, dvakrát rozvedla. Prodělala dvě mimoděložní těhotenství a lékaři jí řekli, že přirozeně už děti mít nemůže. Touha po dítěti, která zůstala nenaplněná, ji zasáhla víc, než bylo navenek vidět. Deprese utápěla v alkoholu. K tomu se přidaly poruchy příjmu potravy, bulimie a anorexie současně, kombinace, která tělo rozkládá pomalu, ale jistě. Lidé z okolí si vzpomínali, jak v restauraci jedla, pak zmizela uprostřed večeře na toaletu a po návratu pokračovala dál.
Ze zpěvačky servírka, ze servírky nikdo
V roce 1985 Jana Robbová se zpíváním ze dne na den sekla. Poslední domluvený koncert pořadatel bez vysvětlení zrušil. Bez maturity nebylo jednoduché najít další práci. Dělala prodavačku v kantýně, pak servírku v různých vesnických hospodách, pod novým příjmením Kočová, které získala po druhém manželství. Štamgasti ji poznávali. Nešetřili poznámkami, které byly často dost nevhodné.
Žena, která kdysi porazila Zagorovou ve Zlatém slavíku, mezitím vydávala obědy a točila pivo. Po roce 1989 se objevily i hudební nabídky, zpívání s dechovkou, různé příležitostné projekty. Hlasivky si cvičila dál. Pak ale přišla nemoc. Lékaři jí šest měsíců mylně léčili bolesti jako nachlazení průdušek. Když nakonec zjistili rakovinu jícnu, byla už v pokročilém stádiu. Na záchranu bylo pozdě. Jana Robbová zemřela 4. srpna 1996 v nemocnici ve Vysočanech, přesně čtyři měsíce po svých pětačtyřicátých narozeninách. Pohřeb se na její přání konal jen v nejužším rodinném kruhu.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, iDNES, Novinky, YouTube JPinPrague, Super.cz
Zfalšované foto a Neckářovo ne: Jak se komunisté rozhodli zničit Kubišovou
