Píseň Drahý můj zná skoro každý, kdo vyrůstal v Československu s rádiem puštěným v kuchyni nebo autě cestou na chalupu. Méně se ale ví, že její síla nestojí jen na hlase Naďi Urbánkové. Rozhodující byl zásah Jiřího Grossmanna.
Česká country evokuje většině lidí kytary, stetson a lehčí náladu. Píseň Drahý můj jde ale od začátku jiným směrem. Grossmann a Urbánková ji nahráli v roce 1967 se skupinou Country Beat Jiřího Brabce a výsledek měl takovou sílu, že přežil oba interprety i několik generací posluchačů. Podle nás na Karaoketexty z toho vychází jedna podstatná věc: klíč k fungování této písně je v tom, co Grossmann provedl s předlohou.
Americký originál: dopis, bratr a zklamání
Předobrazem byl americký country hit A Dear John Letter, který v roce 1953 nazpívala devatenáctiletá Jean Shepard. Píseň tehdy zaznamenala velký ohlas, dostala se na přední příčky hitparád a Shepard se stala nejmladší ženou, která vedla americký country žebříček. Příběh byl přímočarý: dívka píše vojákovi na frontu, že si bere jeho bratra Dona, a žádá zpět svou fotografii. Žánrová záležitost s jasným rozuzlením, později doplněná populární parodií od Stana Freberga i pokračováním o odpuštění.
Grossmann tento motiv ale úplně přestavěl. Bratra vyškrtnul, jiného muže taky. V české verzi dívka vojákovi jednoduše sděluje, že její láska skončila. Žádná nevěra, žádné dramatické odhalení. Jen strohé sdělení konce. Samo o sobě by to nestačilo na píseň, která se zapíše do paměti celé generace. Grossmann proto přidal ještě jeden prvek. A ten změnil směr celé skladby.
Pointa, která z písně udělala protestsong
Rozhodující zlom přichází v mluvené recitaci na konci. Voják dostane dopis až po bitvě. Otevře ho a stihne přečíst jen první dvě slova: „Drahý můj.“ V tu chvíli ho zasáhne kulka. Umírá s úsměvem, protože odchází v domnění, že mu dívka napsala milostný dopis.
Posluchač přitom ví, co je v dopise doopravdy. Rozdíl mezi tím, co cítí voják v poslední chvilce života, a tím, co skutečně drží v ruce, dává písni mimořádné napětí. Grossmann tím z prostého milostného dramatu vytvořil poetický komentář k válce a k tomu, jak nás někdy chrání iluze. Bez přímého politického gesta, bez jasné výpovědi. Jen přes přesně načasovanou pointu.
Grossmannova zásluha přežila jeho smrt
Jiří Grossmann zemřel předčasně v roce 1971. Bylo mu čtyřicet let. Urbánková mu pak zazpívala Drahý můj v roce 1988 v televizním pořadu, kde mluvené pasáže převzal herec Jiří Krampol. Jenže to obsazení úplně nefungovalo. Krampolova komická poloha se s vážností závěru jaksi minula. Grossmannova role v písni přitom nebyla jen technická. Byl to on, kdo celé recitaci dával váhu.
Píseň si nicméně i tak udržela pevné místo v české hudební kultuře. A Grossmannův zásah do americké předlohy zůstává ukázkou toho, co dokáže dobrý textař: vzít cizí příběh, odhodit z něj to nepodstatné (alespoň pro konkrétní publikum) a přidat jedinou pointu, která přeskupí všechno ostatní.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie, Wikipedie, Český rozhlas, YouTube 6529
Velký hit Michala Tučného napsal Willie Nelson na pytlík na nevolnost: Tato historka je lepší než píseň samotná
