Ivo Pešák je v paměti veřejnosti zapsán jako komik z Jožina z bažin. Málokdo ale ví, že stál u kořenů Plastic People of the Universe a v procesu z roku 1976 jim pomohl i u soudu.
Ivo Pešák se narodil 7. září 1944 v Jaroměři. V roce 1972 dokončil Pražskou konzervatoř, obor klarinet, a další tři roky působil ve Středočeském symfonickém orchestru v Poděbradech. Vypadalo to na celkem jasně nalinkovanou hudební dráhu: klasika, orchestr, stabilní angažmá. Jenže Pešáka tahle cesta zřejmě nedržela dost pevně. Táhlo ho to k hudbě, která se nedá jen poslušně přehrát z partitury. Podle nás v redakci Karaoketexty stojí za to připomenout i méně známou část jeho života.
Alea Jazz a setkání s Brabenecem
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vedl Ivo Pešák vlastní soubor Alea Jazz. Nebyla to kapela pro běžné taneční večery. Zkoušela propojit jazzovou improvizaci s aleatorickou hudbou, tedy s postupy, které počítají s náhodou a narušují zažité harmonické i rytmické pořádky. V normalizačním Československu fungoval soubor v pololegálním prostoru, formálně pod Pražským kulturním střediskem. Tady hrál s Pešákem Vratislav Brabenec, saxofonista, který se později stal jednou z určujících postav Plastic People of the Universe.
V tomto příběhu hrál vlastně zásadní roli. Brabenec propojil prostředí, která se vedle sebe sice pohybovala, ale nemusela se nutně potkat: pololegální jazzovou scénu a rockový underground. Pešák se tak (možná bez velkého plánování a záměru) ocitl u jednoho z důležitých předělů české alternativní hudby.
Svědectví u soudu, které pomohlo Plastikům
V roce 1976 se český underground dostal pod tvrdý tlak režimu. Komunistická moc tehdy připravila monstrproces s hudebníky a lidmi kolem nich. Obžaloba pracovala mimo jiné s tvrzením, že se hudebníci chovají asociálně a jejich koncerty rozkládají společnost. Ivo Pešák byl k soudu předvolán jako svědek.
Jeho výpověď se dochovala v samizdatové Hnědé knize. Pešák u soudu uvedl, že s Plastic People pořádal společný koncert a že finanční vyrovnání proběhlo korektně. Tím narušil část konstrukce, kterou obžaloba stavěla. Nebyl to heroický výstup na barikádách. Prostě věcná odpověď před soudem. Ostatně mluvil i o tom, že se následně kvůli neshodám s Plastic People již nestýkal.
Komik, klarinetista, malíř
Většina diváků má Pešáka spojeného s úplně jiným obrazem. Od druhé poloviny sedmdesátých let patřil k Banjo Bandu Ivana Mládka a jeho nehybný výraz, spolu s pohyby napodobujícími práškovací letadlo v Jožinovi z bažin, se stal jednou z nejznámějších komických scén české populární kultury. Později si ten výjev našel publikum i mimo Česko, hlavně díky internetovým videím. Pešák byl ale také malíř a herec, objevil se v řadě českých filmů a seriálů.
Zemřel 9. května 2011 v Praze, bylo mu 66 let. Příčinou byly komplikace po operaci bypassu. Ivan Mládek o něm později řekl, že Pešákovi stačilo přijít na jeviště a lidé se smáli, ještě než cokoli udělal. K jeho příběhu ale patří i to, co se odehrálo mimo pódium a mimo televizní gagy.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie, PsychedelicBabyMagazine, iRozhlas, ÚSTRČR
Legendární „Plastici“: Jak Plastic People of the Universe přetvořili českou hudební scénu navzdory represím v době normalizace
