Hodinu a čtvrt před tragédií v Uhříněvsi vytočila Iveta Bartošová číslo Karla Gotta. Hovor trval padesát vteřin. Šlo o poslední telefonát, který zpěvačka uskutečnila. Volala někomu, komu opravdu důvěřovala, vyšetřovatelé to později potvrdili jako poslední záznam v jejím telefonu.
Bylo 29. dubna 2014, 10:15 dopoledne. V tu chvíli se Iveta Bartošová spojila s Karlem Gottem. Krátce předtím ještě volala manželovi Josefu Rychtářovi. Plakala, říkala mu, že nefunguje alarm v domě, a prosila ho, ať přijede co nejdřív. „Miláčku, já myslím, že nejde alarm. Asi něco špatnýho, no. Přijeď co nejdřív, já se bojím,“ zaznělo v tom hovoru. Potom následoval ten druhý, Karlu Gottovi, který bychom na Karaoketexty chtěli připomenout.
Padesát vteřin, které zůstaly tajemstvím
Karel Gott pro Bartošovou nebyl jen kolega ze scény. Byl to člověk, ke kterému vzhlížela od počátku kariéry. V posledních měsících jejího života se jí snažil být oporou, a to konkrétním způsobem. Mluvil s ní o odborné léčbě, o psychiatrické péči i o možnostech, jak se dostat z kruhu závislosti na alkoholu a psychických krizí, které ji tehdy svíraly.
Výsledek byl ale pořád stejný. „Neustále mi tvrdila, že je v pořádku, že to bude dobré,“ řekl Gott deníku Blesk. Obsah posledního hovoru zůstal z větší části utajený. Vyšetřovatelé ho kontaktovali právě proto, že jeho číslo bylo v telefonu zpěvačky úplně poslední. Co si řekli během těch padesáti vteřin, veřejnost nezjistila. Gott ten den nejprve mlčel a později vydal jen stručné prohlášení, v němž celou událost označil za velkou lidskou tragédii.
Křehký svět za zdmi vily
Psychický stav Bartošové byl v závěru života velmi vážný. Trpěla úzkostmi, paranoiou a silným strachem. Měla pocit, že ji někdo sleduje nebo ohrožuje. Hovor s Rychtářem kvůli alarmu tak nebyl nějaká izolovaná epizoda, jen další střípek do obrazu člověka, který žil v permanentním napětí.
Podle novinářky Jany Ciglerové, která se tématu věnovala pro Radio Prague International, měl v celé situaci zásadní roli i manžel. Bartošová byla podle ní izolována od přátel i od lidí, kteří by jí mohli nabídnout jiný pohled. Rychtář se bránil tím, že jeho žena měla z lékařů panickou hrůzu a hospitalizaci odmítala. Jak to bylo doopravdy, zůstane už nejspíš navždy předmětem dohadů.
Smrt Bartošové i proto okamžitě vyvolala spekulace. Vyšetřování trvalo čtyři měsíce a skončilo jednoznačným závěrem: kamerové záznamy zachytily zpěvačku, jak sama kráčí směrem k železniční trati v Uhříněvsi. Nikdo ji nedoprovázel. Policie případ uzavřela.
Hvězda, která se nedala zachránit
Iveta Bartošová začínala kariéru v roce 1982 s kapelou Dianthus. Zlatého slavíka získala třikrát, v letech 1986, 1990 a 1991, a patřila k nejpopulárnějším českým zpěvačkám své generace. Jenže za tím vším úspěchem byla od určité chvíle žena, která se trápila a které okolí nedokázalo pomoct, i když se o to někteří pokoušeli.
Karel Gott byl jedním z nich. Padesát vteřin v 10:15 dopoledne znamenalo jejich poslední kontakt. Co přesně si řekli, nevíme. Ale to, že Bartošová vytočila právě jeho číslo jako poslední, o něčem vypovídá. O tom, komu věřila.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie, Blesk, Radio Prague International
Poslední roky Ivety Bartošové: Co se skutečně dělo, než přišel tragický konec
