Beatlemánie zachvátila v roce 1964 celou Ameriku. Jenže pak přišel třiašedesátiletý jazzman s muzikálovou písní a v hitparádách jim dal na frak.
Na začátku roku 1964 přijeli Beatles do Ameriky a tamní hudební scéna se během pár týdnů změnila k nepoznání. „I Want to Hold Your Hand“ se od 1. února 1964 drželo na prvním místě Billboard Hot 100 sedm týdnů. Potom ho na dva týdny vystřídalo „She Loves You“ a po něm přišlo „Can’t Buy Me Love“, které zůstalo na vrcholu pět týdnů. Tři singly za sebou, bez mezery, bez prostoru pro konkurenci. Na Hot 100 se něco takového do té chvíle ještě nestalo. Ale věčně jejich kralování netrvalo a my jsme se na Karaoketexty zaměřili na muže, který je dokázal porazit.
A pak přišel muž s trubkou a muzikálovou písní
V prvním dubnovém týdnu Beatles obsadili celou první pětku žebříčku. Všech pět míst najednou, což byl do té doby nedosažený rekord. A ještě v polovině dubna měli v Billboard Hot 100 současně čtrnáct skladeb. V ten moment to vypadalo, že je z čela jen tak něco nesmete.
Dne 9. května 1964 ale beatlemanická éra na americkém vrcholu skončila. Nepřišel mladý rockový soupeř, nýbrž Louis Armstrong, tehdy třiašedesátiletý jazzman, který sáhl po písni z broadwayského muzikálu. Jeho verze „Hello, Dolly!“ vystoupala na první místo Hot 100 a přerušila čtrnáctitýdenní sérii Beatles. Tehdy šlo o nejdelší nepřerušenou vládu v historii žebříčku.
Armstrong to okomentoval lakonicky: „It’s awful nice to be there among all them Beatles.“ Tedy v překladu: „Je strašně hezké být tam mezi všemi těmi Beatles.“ Skromná věta, vyslovená s jeho typickým šarmem.
Jenže už to nebyl Armstrong v době největšího rozmachu. Byl to Armstrong na sklonku kariéry, světový bavič, výrazná osobnost, ale ne ten průlomový trumpetista z dvacátých a třicátých let. Nahrávky s Hot Five a Hot Seven z let 1925 až 1927 se dodnes berou jako jeden ze základů moderního jazzu i blues. Sám Armstrong opakoval, že bez jazzu by nebylo rock and rollu. A Rock and Roll Hall of Fame mu dala v roce 1990 za pravdu, když ho uvedl mezi „early influencers“.
Je v tom jistá dávka ironie. Muž, který ovlivnil americkou hudbu víc než Elvis nebo Sinatra dohromady, sesadil Beatles ne jako průkopník, ale jako sympaťák s muzikálovou skladbou. Hudební dějiny si občas umí pohrát s pořadím.
Rekord, který přežil třicet let
Čtrnáct týdnů Beatles na prvním místě zůstalo absolutním rekordem až do roku 1993. Tehdy ho vyrovnala Whitney Houston s „I Will Always Love You“. Boyz II Men ho pak v roce 1994 překonali šestnáctitýdenní vládou. Dnes drží rekord Black Eyed Peas, kteří v roce 2009 strávili v čele šestadvacet po sobě jdoucích týdnů díky „Boom Boom Pow“ a „I Gotta Feeling“.
Armstrong ale s „Hello, Dolly!“ nezůstal jen u singlu. Stejnojmenné album ovládlo Billboard 200 na šest týdnů od června 1964. Třiašedesátiletý jazzman tak na chvíli řídil americké charts způsobem, jaký by mu tehdy asi málokdo přisoudil.
Zdroj: Autorský text, History.com, Billboard, Stairway to 11
Tajemství, které rozdělilo přátele: Michael Jackson koupil katalog Beatles a tím i vydavatelská práva na jejich písně
