Album Led Zeppelin IV si hodně lidí pojí se skladbou „Stairway to Heaven“. Jenže toto album je mnohem víc. Vznikalo ve zchátralém venkovském sídle, postavilo se vydavatelství i kritikům a nakonec se prodalo ve více než 37 milionech kopií po celém světě.
Prosinec 1970. Led Zeppelin odmítli všechny nabídky na turné, a to včetně lákavého silvestrovského vystoupení přenášeného televizí. Místo toho se stáhli do ústraní. Nejdřív do Bron-Yr-Aur, odlehlého domu ve velšské Snowdonii, kde vznikal nový materiál. A pak přišel na řadu Headley Grange, dvě stě let starý venkovský dům v anglickém Hampshiru, který měl k pohodlnému studiu dost daleko. Na Karaoketexty nás zaujalo i to, že kapela nahrávala v pokojích s přirozenou akustikou, zkoušela různé polohy mikrofonů a nechávala zvuk různě čarovat.
Bez názvu, bez fotek, jen se čtyřmi značkami
Album vyšlo 8. listopadu 1971 u Atlantic Records. Bez názvu, bez fotografií kapely. Bez jakéhokoli textu na obalu. Jen čtyři tajemné symboly, každý za jednoho člena skupiny, a na přední straně starý muž nesoucí svazek klestí. Byl to záměrný vzdor. Kritici opakovaně tvrdili, že úspěch Led Zeppelin stojí hlavně na marketingu a kolem kapely je víc rozruchu než skutečného talentu. Podle nich i předchozí alba fungovala spíš jako propagace než jako hudba sama o sobě. Čtvrtá deska měla mluvit bez pomoci jména i bez tváří. Jen hudba, nic navíc.
Obal s obrazem starce vychází z viktoriánské malby, kterou Page našel v obchodě se starožitnostmi. Dům v pozadí, tehdy už určený k demolici, měl být symbolem střetu starého světa s novou zástavbou. Každý ze čtyř znaků si členové kapely vybrali sami. Fanoušci jim dodnes říkají runy, i když přesný význam se pořád přetřásá.
Osm skladeb, žádná navíc
Síla čtvrtého alba Led Zeppelin stojí i v tom, že obsahuje jen osm skladeb a každá z nich má na desce své pevné místo. „Black Dog“ otevírá album s riffem, v jehož úvodu chybí bicí. „Rock and Roll“ ženou dopředu Bonhamovy bicí, inspirované Little Richardem. „The Battle of Evermore“ přineslo hostování Sandy Denny, jediné zpěvačky, která kdy s Led Zeppelin nahrávala jako plnohodnotná hostka.
„Going to California“ je naopak tichá, akustická a melancholická. A pak je tu „When the Levee Breaks“, blues z roku 1929, jehož bubenický groove se o dvě desetiletí později stal jedním z nejčastěji samplovaných v dějinách hip-hopu. „Stairway to Heaven“ desku uzavírá. Osm minut, které začínají akustickou kytarou a končí jedním z nejslavnějších kytarových sól v rockové historii.
Čísla, která mluví sama za sebe
Led Zeppelin IV je nejprodávanější album kapely. Celosvětově přes 37 milionů kopií, z toho víc než 23 milionů jen ve Spojených státech. RIAA mu udělila 24násobnou platinovou certifikaci. Na americkém žebříčku se deska držela skoro pět let.
Čísla ale říkají jen část příběhu. Důležitější je, že album vzniklo jako otevřené gesto vzdoru vůči hudebnímu průmyslu i kritikům, v rozpadlé budově bez topení a s mixem, který se málem celý pokazil. Přesto se z něj stal jeden z určujících dokumentů rockové hudby 20. století.
Zdroj: Autorský text redakce Karaoketexty.cz, Wikipedie, Louder, YouTube SiriusXM
Příběh za skladbou Back in Black: Největší hit AC/DC vznikl po smrti člena kapely na oslavu jeho života
