Majdalenka, Apolenka s Veronikou… Hit, který zná prakticky každý, si drží svou popularitu už čtyři dekády. A to vznikl prakticky během chvilky.
Textař Pavel Žák zavolal Karlu Vágnerovi hluboko v noci. Měl už dopsaný text o chlapci, který si vybavuje všechny dívky svého života, od školky až po dospělost. Vágner si sedl ke klavíru a během několika desítek minut byla hotová i melodie. Tak vznikla píseň, která se nezapsala jen jako hit. Stala se fenoménem a dodnes drží titul nejprodávanějšího singlu v historii československého popu. Na Karaoketexty jsme se na její historii podívali trochu blíž.
Noční nápad, který změnil českou pop music
Psal se rok 1980. Pavel Žák přišel s nápadem, který zněl na první pohled skoro obyčejně: napsat píseň o muži, jenž se ohlíží za všemi svými dívkami od raného dětství. Vypráví se, že text vznikl velmi rychle a že Žák pak, ještě v noci, zavolal Karlu Vágnerovi. Skladatel a producent si text vyslechl a dlouho nepřemýšlel. Usedl ke klavíru a melodii měl za pár desítek minut hotovou.
Vznikla skladba, v níž zazní jména celkem 23 dívek. To číslo není samoúčelné. Ona konkrétnost dává posluchači pocit, že píseň mluví i o jeho vlastní zkušenosti. Snad každý si v ní najde svou Věrku, Kláru, Báru nebo Mančí. Vágner tenhle efekt zjevně odhadl dobře a postavil na něm celou věc.
Aranžmá připravil Jindřich Parma, jehož podíl na výsledném zvuku byl podle dostupných informací výrazný. Skladba byla dokončena v nahrávacím studiu Československé televize 17. února 1982.
Kotvald ji bral jako fór. Vágner věděl své
Jenže ani interpreti zpočátku netušili, co vlastně drží v rukou. Petr Kotvald v rozhovorech přiznal, že mu text na první dobrou připadal trochu dětinský. „Já Holky bral nejprve jako dobrý fór,“ řekl pro deník Aha!. Stanislav Hložek byl podobně zdrženlivý, ve studiu si prý říkali, že by se píseň „možná mohla líbit“. A tím to v tu chvíli končilo.
Kotvald tehdy studoval na koleji ČVUT v Praze a song pustil spolužákům na večírku. Bylo jich tam zhruba sto. A reakce byla okamžitá. Rozjeli se, zpívali, bavili se tím. Tam mu prý poprvé došlo, že to celé není vůbec špatné. Jenže ani tehdy ještě nebylo jasné, kam až to dojde.
Karel Vágner to ale tušil. Byl přesvědčený, že má v ruce hit, který bude fungovat dlouho. A nespletl se, vystihuje to slávu písničky úplně doslova.
Televizní klip s Rubikovou kostkou a beatlemánie v přímém přenosu
Singl vyšel v roce 1982. K písni vznikl i studiový klip pro televizi, jehož dekoraci tvořily obří Rubikovy kostky. Ve videu procházeli Hložek s Kotvaldem školní třídou a kolem nich se holčičky postupně měnily v puberťačky a později ve starší ženy. Vizuálně to příběh písně kopírovalo hezky.
Úspěch přišel skoro přes noc. Singlu se prodalo víc než 1 250 000 kusů, což z něj dělá nejprodávanější singl v celé historii československého popu. Když se připočte i albumová verze z roku 1983, dostane se celkový počet prodaných nosičů s touto písní přes dva a půl milionu. Hložek později vzpomínal na „celé to dívčí křepčení jako z hollywoodského filmu“ a dodával, že něco takového už asi nikdo nezažije. Fenomén byl tak silný, že na něj vznikla i „sranda“ verze, kterou nahráli Karel Peterka a spol., byli to Kluci z naší školky.
Píseň Holky z naší školky z českých rádií v podstatě nezmizela nikdy, možná vyjma pár let těsně po sametové revoluci, kdy se hrály převážně zahraniční hity. Roční počet přehrání se stabilně pohybuje v řádu stovek až tisíců odvysílání, takže i po více než čtyřiceti letech představuje pro autory a interprety reálný zdroj příjmů z rádiových a veřejných licencí. Málokterá česká popová skladba tohle dokáže.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, AhaOnline, Teplický deník, YouTube MavZag
„Holky z naší školky“: Příběh hitu, který překonal i Karla Gotta
