Sedmdesát let a stále se drží za ruce. Scenárista, herec a spisovatel Zdeněk Svěrák prožil se svou manželkou Boženou v životě to krásné, ale i to zlé.
Manželé Svěrákovi mají vztah plný humoru, trpělivosti a oddanosti. Jsou spolu už neuvěřitelných 70 let. Zdeněk a Božena se potkali v roce 1954 v pražské Lucerně, když jim bylo pouhých osmnáct let. Tehdy začínal akademický rok na pedagogické fakultě a ani jeden z nich ještě netušil, že právě v tu chvíli vzniká celoživotní partnerství. Na Karaoketexty jsme se zaměřili na to, co jim sedm společných dekád do života přineslo.
Od učitelství k filmovým scénářům
Po studiích spolu mladí manželé nastoupili jako učitelé do severozápadních Čech, nejdřív do Měcholup, později do Žatce. Tam začal Zdeněk Svěrák psát své první texty, zatímco jeho žena Božena zůstala věrná učitelskému povolání po celý život. Vzali se v roce 1957 a dodnes tvoří nerozlučnou dvojici.
Svěrák přiznává, že právě díky své ženě se mohl naplno věnovat umělecké kariéře. „Představte si, že jste v Žatci a máte dvě děti. A manžel se rozhodne, že půjde do Prahy. To ji čekalo. I když jsem každý víkend jezdil do Žatce, ale bylo to od ní hrdinství. A já jsem jí dodneška vděčný, že tenkrát řekla: Jdi, vrátit se můžeš vždycky,“ svěřil se iDnes.
Ani tak silný vztah se ale nevyhnul zkouškám. V polovině 80. let se Svěrák během natáčení zamiloval do slovenské herečky Ivony Krajčovičové. Ale nebyl sám, zakoukal se do ní i režisér snímku Vít Olmer. Chvíli spolu o Ivonu soupeřili, ale nakonec to vyhrál Vít. Svěrák to nenesl moc dobře, nabízel dokonce i rozvod, ale nebylo to nic platné. Božena mu nakonec odpustila a všechno společně ustáli. Žádná další krize podobného typu pak už nepřišla.
Rodina psala české dějiny filmu
Svěrákovi vychovali dvě děti, dceru Hanu Jelínkovou, spisovatelku a překladatelku, a syna Jana Svěráka, jednoho z nejúspěšnějších českých režisérů. Jan natočil mimo jiné slavné snímky Obecná škola, Kolja, Po strništi bos nebo Vratné lahve. Film Kolja získal v roce 1996 Oscara za nejlepší cizojazyčný film a zapsal rodinu Svěrákových do dějin světové kinematografie.
Je to legrační, protože prapůvodní kořeny ze stran rodičů byly obyčejné. Zdeňkův otec pracoval v rozvodných závodech a matka byla v domácnosti. Rodina se tedy jenom díky píli a talentu vypracovala na kulturní symbol české tvorby.
Pády a vítězství autora
Život slavného umělce však nebyl vždycky jen plný potlesku. Svěrák musel čelit i soudním sporům kvůli zneužití svých textů. Když v roce 2004 použil jeden z obchodních řetězců reklamní slogan „upeč…třeba…zeď“, autor se bránil s tím, že jde o citaci z písně Dělání z pohádky Princové jsou na draka. Soud mu dal za pravdu a uznal jeho práva, přičemž získal odškodné 200 tisíc korun, jak uvedl web Novinky.
O několik let později se jeho jméno objevilo i v politickém boji, když uskupení Hlavu vzhůru použilo rým „Metelesku blesku, pojďme pomoct Česku“. Nakonec se strana omluvila a věnovala 30 tisíc korun Centru Paraple, které Svěrák spoluzaložil a které pomáhá lidem po poškození míchy.
Kdo je vlastně Zdeněk Svěrák
Pro mnohé představuje zosobnění českého humoru a jakési moudrosti. Zdeněk Svěrák se narodil v roce 1936 v Praze. Je autorem nespočtu písňových textů (zejména pro Jaroslava Uhlíře), filmových scénářů i divadelních her. Mezi jeho nejslavnější díla patří filmy Na samotě u lesa, Vrchní, prchni!, Tři veteráni nebo Vratné lahve. Svěrák, který dokázal rozesmát miliony lidí, staví své štěstí na jediné větě, kterou kdysi řekl své ženě: „Všechno, co napíšu, dávám nejdřív přečíst tobě.“
Zdroj: Autorský text, iDnes, Novinky, Wikipedie, YouTube Deník N
Jaroslav Uhlíř oslavil osmdesátku. Lucerna se rozezpívala jeho nesmrtelnými hity a nakonec mu všichni popřáli
