Petra Janů strávila desetiletí pod světly reflektorů a patří k nejvýraznějším českým zpěvačkám, přesto si své největší útočiště našla daleko od ruchu města. Jihočeská chalupa, kterou si zamilovala už před lety, se pro ni stala místem klidu, kde může na chvíli odložit mikrofon a užívat si obyčejný život.
Petra Janů patří k českým zpěvačkám, které si své místo na hudební scéně vydobyly výrazným hlasem, energií a nezaměnitelným rockovým projevem. Přestože desetiletí strávila na pódiích, v nahrávacích studiích a na cestách za koncerty, postupem času si oblíbila místo, které je od světa showbyznysu na hony vzdálené. Její jihočeská chalupa se pro ni stala útočištěm, kam může utéct od pracovního shonu a kde si užívá především klid a soukromí. A na ni jsme se na Karaoketexty zaměřili.
Chalupa, která jí učarovala na první pohled
K jižním Čechám měla Petra Janů blízko už od začátku 80. let. S manželem Michalem Zelenkou nejprve jezdili na Orlík a později se vydávali k Nežárce, kde si postupně vytvořili vztah k místní krajině. Když se rozhodli pořídit si vlastní chalupu, hledali v tomto kraji. Nakonec našli stavení u Stráže nad Nežárkou, které je zaujalo natolik, že se podle zpěvaččiných slov ani nemuseli jít podívat dovnitř. Rozhodl prý už pohled na chaloupku schovanou pod zhruba sedm set let starým javorem.
Z chalupy se postupně stalo místo, které Janů nevnímala jako další pracovní povinnost, ale především jako prostor pro odpočinek. Sama přitom nikdy netvrdila, že by byla vášnivou zahradnicí nebo kutilkou. Naopak s nadsázkou přiznávala, že práci na zahradě příliš nemusí. S manželem si proto úkoly rozdělili po svém – on se staral například o sekání a skleník, ona měla na starosti jiné části zahrady.
Chalupa se během let také výrazně proměnila. Celé stavení prošlo rekonstrukcí a vznikla v něm vlastně nová bytová jednotka. Přesto si zachovalo atmosféru místa, kvůli kterému si Janů jižní Čechy tolik oblíbila. Sama říkala, že na chalupě je „na všechno čas“ a že jde o úplně jiný druh činnosti než v Praze.
Od Semaforu k titulům Zlaté slavice
Klid jihočeského venkova je přitom zajímavým kontrastem k životu, který Petra Janů vedla po většinu své kariéry. Na scéně se začala výrazně prosazovat už v 70. letech, od roku 1972 vystupovala v Semaforu a později se spojila se skupinou Pro-rock. V roce 1977 vydala své první album Motorest a postupně si vybudovala pověst jedné z nejvýraznějších českých rockových zpěvaček.
Zásadním obdobím pro ni byla především 80. léta. Album Exploduj! z roku 1980 ji definitivně zařadilo mezi výrazné osobnosti domácí rockové scény, později ale dokázala svůj repertoár posunout také směrem k popu. Následovala úspěšná alba jako Jedeme dál nebo S láskou… a v letech 1987, 1988 a 1989 získala Zlatého slavíka. Mezi její známé písně patří například Moje malá premiéra, Není nám už sedmnáct, Už nejsem volná nebo S láskou má svět naději.
Místo, kde může vypnout
Čím déle však Petra Janů na scéně působí, tím výraznější kontrast mezi její profesí a soukromým životem je. Zpěvačka stále koncertuje a ani po desítkách let na pódiu se práce nevzdala. Odmítá představu, že by byla kvůli věku nebo zdravotním problémům uzavřená na chalupě, a zdůraznila, že se na svá vystoupení stále těší.
Chalupa pro ni tedy není náhradou za kariéru ani místem, kde by se před světem schovávala. Spíš představuje protiváhu k životu plnému koncertů, lidí a cestování. V posledních letech na ní podle svých slov tráví stále více času a říká, že se tam vlastně „zahnízdila“ a odjíždí především tehdy, když ji čeká práce.
Právě v tom je možná největší kouzlo jejího jihočeského domova. Žena, která desetiletí strávila pod světly reflektorů a jejíž hlas znají celé generace posluchačů, si nakonec našla své nejpříjemnější místo tam, kde žádné reflektory nejsou. Mezi zelení, tichem a starým javorem, který ji kdysi k chalupě přitáhl, může být jednoduše Petrou Janů – bez pódia, mikrofonu a nutnosti cokoli dokazovat.
Zdroj: Autorský text, PetraJanů, Wikipedie, PrimaŽeny, iDnes, Českobudějovický deník
Nový dokument o Báře Basikové: Zpěvačka odhaluje své nejtemnější chvíle, do kin míří už v říjnu
