Kytarista Ed Wynne, zakladatel Ozric Tentacles, slyšel od učitele, že nemá na hudbu talent. Dnes má za sebou 17 studiových alb a nové album Harmonic Mind.
Příběh Ozric Tentacles se často dá číst jako vzdor systému, jenže ne v té obvyklé plakátové podobě. Není v tom žádný velký manifest na začátku a teatrální prásknutí dveřmi u velké firmy, jen malý kluk v bytě ve Wimbledonu, který se místo školních povinností potichu vytrácel ke dveřím souseda. Tím sousedem byl Donovan, psychedelický písničkář ze šedesátých let. „Říkal jsem si, do kterých dveří dnes vejdu. A šel jsem k Donovi,“ vzpomínal Wynne v rozhovoru pro magazín Prog. Za dveřmi bývali lidé s nástroji, zvláštní světlo, trochu chaosu a prostředí, které mu zjevně připadalo mnohem smysluplnější než běžný denní režim. Na Karaoketexty jsme se zaměřili na jeho začátky i kariérní úspěchy.
Z nemuzikálního chlapce ke kytarovému virtuosovi
Hudba u Wynnů nebyla domácí povinnost ani disciplína s metronomem na stole. Jeho otec David Wynne byl sochař, vytvořil například sochu Dívka s delfínem z roku 1973, stojící nedaleko londýnského Tower Bridge, a také návrh propletených rukou na padesátipencové minci vydané při vstupu Británie do EHS. Doma se víc tvořilo, než hodnotilo. Když tedy učitel klavíru prohlásil, že Ed zřejmě hudebník nebude, nikdo ho netlačil, aby u klavíru seděl dál.
Jenže v domě byla bratrova kytara. Wynne ji vzal, otevřel příručku s akordy a začal zkoušet, co to dělá. Sám později říkal, že si vlastně nepamatuje okamžik, kdy se z akordů dostal k sólům. Prostě se to přihodilo cestou. Mezi zásadní vlivy řadí Hendrixe, Zappu, Stevea Hillage, Santanu a Allana Holdswortha. Ten výčet není náhodný. Všichni patří ke kytaristům, kteří si raději stavěli vlastní věci, než aby přebírali cizí postupy.
V podkroví svého domu si Wynne pořídil čtyřstopý rekordér a nahrávání ho pohltilo. „Říkal jsem si, proč přestat? Co když přestat nedokážu?“ Nebyla to ani tak technická pomůcka, hlavně způsob, jak být v hudbě pořád, i když se zrovna nehraje koncert.
Útěk do Thajska a album, které z toho vzešlo
Ozric Tentacles vznikli v Somersetu v roce 1983. Jejich zvuk se ale nesložil během jedné zkoušky. Rostl na free festivalech, v podkrovních místnostech, na kazetách, které se prodávaly přímo na koncertech za 2,50 libry. Kapela nikdy nepodepsala smlouvu s velkým vydavatelstvím. V jejich případě to navíc nevypadá jako promarněná šance, ale vědomě zvolená trasa.
Před vydáním alba Sliding Gliding Worlds z roku 1988 udělal Wynne krok, kterému by se dnes možná říkalo digitální detox, jen tehdy měl mnohem hmatatelnější podobu. Sbalil akustickou kytaru a na tři měsíce odjel do Thajska. „Byl jsem prostě unavený z celého toho západního způsobu věcí,“ vysvětlil. Pobyt mu přinesl vnitřní klid, který po návratu dostal rovnou do studia. Deska je výrazně prostoupená etnickými vlivy a world music; cesty do Indie a Thajska měly v té době na zvuk kapely zásadní dopad.
Harmonic Mind: čtyřicet let a stále dál
Nové, sedmnácté studiové album Harmonic Mind vychází letos a Wynne o něm mluví jako o návratu k pocitu kapely, k tomu, že muzikanti nejsou jen vrstvy ve studiu, ale lidé, kteří na sebe reagují. Na nahrávce se podílí celá živá sestava, včetně Wynnova syna Silase Neptuna u syntezátorů a flétnistky Saskii Maxwell. Wynne připouští, že album může působit klidněji než některé předchozí věci. „Možná proto, že já sám jsem klidnější,“ říká, a hned k tomu dodává, že má brzy v plánu napsat něco „nesnesitelně těžkého“.
Oficiální stránky kapely popisují Harmonic Mind jako nahrávku prodchnutou dobrodružným duchem a hudební svobodou, která Ozric Tentacles provází přes čtyři dekády. Skladba Malachite je poctou Wynnovu oblíbenému minerálu a současně ukázkou jeho zakázkové akustické kytary z dílny Kif Wood Guitars s malachitovou intarzií. Podstatnější zůstává, že formace vedená člověkem kdysi označeným za beznadějně nemuzikálního pořád skládá hudbu, která se špatně zasouvá do jedné škatulky. Lepší odpověď na podobný rozsudek od učitele si lze představit jen těžko.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie, Official Website, Stripey Clouds
Bez těchto 3 legendárních kapel z 50. let by Beatles ani Rolling Stones vůbec neexistovali