Petr Muk měl hlas, který dokázal být jemný a zároveň nepříjemně tísnivý. I proto jeho písně o lásce, ztrátě a naději působí dodnes tak neodbytně. Letos si fanoušci znovu připomínají, že od jeho smrti 24. května 2010 sice uplynulo už mnoho let, ale stopa v české hudbě nezmizela.
Petr Muk, to je připomínka melancholie, elegantního synth-popu a zvláštní křehkosti v hlase. Jenže jeho příběh není jen o smutku. Začínal v kapelách Oceán a Shalom, později uspěl i sólově a od roku 1997 si budoval vlastní cestu. Vedle koncertů se objevil také v muzikálech, mimo jiné v „Johance z Arku“, „Galileovi“ nebo „Golemovi“. Na Karaoketexty bychom rádi připomenuli jeho úspěchy i boje.
Od Oceánu k sólovým písním
Muk začínal už jako teenager v undergroundových a punkových kapelách. Výrazněji se ale prosadil až v polovině 80. let s Oceánem. Tato skupina přinesla na českou scénu elektronický zvuk i obraz, který byl na tehdejší dobu nepřehlédnutelný. Po konci Oceánu navázal projektem Shalom a v 90. letech se vydal na sólovou dráhu. Právě tehdy vznikly písně, které se s jeho jménem spojují nejčastěji: „Ráchel“, „Tančíš sama“, „Zrcadlo“, „Láska tě spoutá“ nebo „Neusínej“.
Na jeho tvorbě je vidět i postupná proměna. Z rané elektroniky se přesouval k civilnějším, písničkovějším polohám a ke konci života mu podle hudebních databází i dobových ohlasů víc seděla kytarovější aranž. Muk v tom byl zvláštní úkaz. Uměl být popový, ale ne laciný.
Nemoc, o které mluvil otevřeně
Za tváří oblíbeného zpěváka byl dlouhodobý zápas s bipolární afektivní poruchou. Podle dostupných životopisných údajů se s nemocí potýkal už od mládí. Healthline popisuje bipolární poruchu jako onemocnění provázené výraznými změnami nálad, energie a schopnosti fungovat, tedy střídáním depresivních a manických či hypomanických stavů. U člověka, který stojí na pódiu, tvoří a žije pod tlakem veřejnosti, může mít takový stav mimořádně těžký dopad.
U Petra Muka je namístě držet se faktů a nepřidávat zbytečné drama. Jisté ale je, že o své nemoci nemlčel a že se promítala i do jeho práce. Některé jeho písně působí jako záznam člověka, který se snaží udržet rovnováhu, i když se mu svět pod nohama občas houpe. Tak či tak znějí i po letech věrohodně.
Předčasný odchod a trvalý odkaz
Petr Muk zemřel 24. května 2010 ve svém bytě v Praze. Jako oficiální příčina smrti bylo stanoveno udušení po vdechnutí zvratků; v krvi byl nalezen alkohol i léky, které užíval v souvislosti se svou nemocí. Podle oficiálních závěrů nešlo o žádnou romantizovanou legendu, ale o tragický a náhlý konec.
Zůstala po něm rodina i písně, které nezestárly. Mukovy písničky nebyly psané pro co největší prodeje, často šlo o tiché přiznání a ukázku toho, že popová píseň může nést bolest, něhu a naději zároveň. Nejlepším důkazem síly jeho hudby je to, že české publikum se k jeho tvorbě vrací i patnáct let po jeho smrti.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Wikipedie, Blesk, Healthline
Tajemství posledních chvil Petra Muka: Alkohol a léky ukončily jeho život předčasně, chtěl dál žít naplno