Bylo nedělní odpoledne, když Kensington přišel o svého nejslavnějšího obyvatele. Freddiemu Mercurymu bylo 45 let.
Zpráva se rozšířila velmi rychle. Už v noci z 24. na 25. listopadu 1991 se před domem Garden Lodge v Loganově ulici začali shromažďovat novináři i televizní štáby. Během několika hodin se Mercuryho poslední domov změnil v improvizované pietní místo. Lidé tam nosili svíčky, fotografie i vzkazy. Mnozí z nich se o jeho nemoci dozvěděli teprve den předtím, z prohlášení, které Freddie vydal 23. listopadu. To bylo přesně čtyřiadvacet hodin před jeho smrtí. Na Karaoketexty bychom chtěli připomenout tento smutný den, ale i dobu po něm.
Prohlášení, které přišlo příliš pozdě na rozloučení
V prohlášení z 23. listopadu 1991 Freddie Mercury poprvé veřejně potvrdil, že je HIV pozitivní a že trpí AIDS. V hudebním světě se přitom o tom šeptalo nejméně od roku 1987. Sám Mercury to ale dlouho odmítal komentovat. Svůj soukromý život si hlídal mimořádně pečlivě, zatímco na pódiu působil přesně opačně, bez zábran, otevřeně, s naprostou kontrolou nad publikem.
Podle Petera Freestonea, jeho dlouholetého důvěrníka a osobního asistenta, se Freddiemu po zveřejnění prohlášení výrazně ulevilo. Freestone byl s ním až do posledních chvil. Jak později popsal, ráno 24. listopadu spolu ještě mluvili o běžných věcech, o přátelích, o tom, co je nového. Těsně před smrtí mu Freddie stiskl ruku a poděkoval. Zemřel v podvečer téhož dne.
Roger Taylor, bubeník Queen, měl za Freddiem přijet, ale nestihl to. Zprávu mu telefonicky předal Freestone. Mary Austin, Mercuryho celoživotní přítelkyně a první velká láska, pak zavolala jeho rodičům i sestře.
Pohřeb jen pro nejbližší, popel na neznámém místě
Pohřeb se konal 27. listopadu 1991, tedy tři dny po smrti. Byl přísně soukromý, určený jen pro nejbližší kruh lidí. Z kapely Queen dorazili Brian May, Roger Taylor i John Deacon. Přijel také Elton John. Obřad proběhl v krematoriu v londýnském Kensal Green.
Zpopelněné ostatky Mercury svěřil Mary Austin. Ta je uložila na místě, které dodnes nebylo oficiálně potvrzeno. Mluví se o hřbitově v Kensal Green, o zahradě rezidence Garden Lodge, ale také o Zanzibaru, jeho rodišti, nebo o břehu Ženevského jezera ve švýcarském Montreux, kde Queen nahrávali a kde Freddie trávil část posledních let života.
Tajemství kolem místa posledního odpočinku ostatně Mercury sám do jisté míry předznamenal. Soukromí si chránil s neobvyklou zarputilostí. A zároveň byl na pódiu jedním z nejotevřenějších performerů, jaké rocková hudba vůbec měla.
Pocta, která přesáhla smutek
Pět měsíců po jeho smrti, v dubnu 1992, se na stadionu Wembley uskutečnil The Freddie Mercury Tribute Concert for AIDS Awareness. Vystoupili na něm mimo jiné David Bowie, George Michael, Elton John, Annie Lennox nebo Roger Daltrey. Šlo o jeden z největších rockových koncertů v historii britského hudebního průmyslu a zároveň o gesto, které pomohlo změnit veřejné vnímání AIDS, tehdy stále spojeného se silným stigmatem.
Freddie Mercury se narodil 5. září 1946 jako Farrokh Bulsara ve Stone Townu na Zanzibaru. Studoval na Ealing Art College v Londýně, kde se formoval i jeho vizuální cit. Jako frontman Queen debutoval na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a během dvou dekád se stal jedním z nejuznávanějších zpěváků v dějinách rockové hudby, s hlasovým rozsahem přesahujícím čtyři oktávy a pódiovou přítomností, která nemá mnoho srovnání.
Jeho odkaz dnes přesahuje hudbu samotnou. Zůstal symbolem člověka, který byl na pódiu absolutně přítomný, a přitom si mimo něj střežil to, co bylo skutečně osobní.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, People, SmoothRadio
Dvacet minut, které zachránily Live Aid: Queen a výkon, po kterém se Freddie Mercury stal nesmrtelným
