Píseň The Rolling Stones s názvem „Satisfaction“ se během pár dnů proměnila v hit, který kapele otevřel cestu mezi největší jména rocku.
Na první poslech je to jen pár tónů a prudký tah kupředu. Jenže „(I Can’t Get No) Satisfaction“ je mnohem víc než starý rockový hit. Na Karaoketexty chceme připomenout příběh skladby, která vznikla v polospánku, ale nakonec zásadně změnila postavení The Rolling Stones v dějinách populární hudby.
Riff, který přišel v noci
Nejslavnější část písně vznikla doslova někde mezi usínáním a probuzením. Podle Keitha Richardse ho v roce 1965 v noci napadl úvodní kytarový motiv, sáhl po kazetovém magnetofonu a nahrál si jeho základ. Pak znovu usnul. Jak později popsal ve vzpomínkách, ráno prý vůbec netušil, že něco složil. Na pásce nakonec našel krátký záznam riffu a za ním dlouhé minuty chrápání.
Tenhle detail dnes patří k nejznámějším rockovým historkám. Důležité je ale hlavně to, co následovalo potom: Mick Jagger dopsal zbytek textu, podle více zdrojů během amerického turné na Floridě. Nahrávání se rozběhlo 10. května 1965 v chicagských studiích Chess a skončilo 12. května po přesunu do Los Angeles. Richards tehdy použil ranou verzi fuzz efektu, která skladbě dala okamžitě rozpoznatelný zvuk.
Nešlo jen o vztahy, ale i o otrávenost světem
„Satisfaction“ se často vykládá jako píseň o touze a frustraci ve vztazích. To v ní samozřejmě je. Jenže text míří i jinam. Library of Congress ve své studii připomíná, že skladba silně pracuje s odporem ke komerčnímu tlaku a s pocitem, že člověka ze všech stran obklopují reklama, očekávání a cizí představy o tom, co má chtít.
Tím trefila jistou náladu doby. V polovině 60. let už rock’n’roll nebyl jen lehká zábava pro teenagery. Rolling Stone později napsal, že tahle nahrávka pomohla proměnit rock v něco tvrdšího, neklidnějšího a nebezpečnějšího. „Satisfaction“ funguje i po desetiletích hlavně proto, že není svázaná s jedinou situací. Je v ní ten známý pocit, kdy člověk naráží do světa, který mu neustále něco prodává, ale úlevu nepřináší.
Píseň, která ze Stones udělala velkou kapelu
Když singl vyšel, The Rolling Stones už byli známí. Teprve „Satisfaction“ z nich ale udělala skutečné hvězdy amerického trhu. Šlo o jejich první americkou jedničku, do té doby měli v USA jen několik výraznějších zásahů, zatímco tato skladba je vystřelila mezi elitu.
Je v tom zvláštní ironie. Richards později přiznával, že fuzz kytaru původně bral spíš jako provizorium a riff si představoval hraný žesti. Nakonec se ale právě tahle syrová verze stala jedním z nejslavnějších kytarových motivů všech dob. Píseň byla uvedena do Grammy Hall of Fame a v roce 2006 ji Library of Congress zařadila do National Recording Registry jako kulturně a historicky významnou nahrávku.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, HISTORY.com, Library of Congress, Rolling Stone
Nikdo z kapely mu nevěřil, Sting si přesto trval na svém a z písně o nevyslovené lásce udělal jeden ze svých největších hitů
