Ptačí zpěv není jen kulisou lesa či zahrady. V uších hudebníků se mění v melodii, strukturu i kompoziční princip.
Pro hudbu vůbec není potřeba chodit daleko. V přírodě se o ni totiž starají už dlouho ptáci. Hudební šéfredaktor stanice Českého rozhlasu D-Dur Lukáš Hurník se tomu věnoval v rozsáhlém seriálu, který se ohlíží za tím, jak různí ptáci „pracují“ s motivem, rytmem i gradací. Nejde přitom o ornitologii v pravém slova smyslu, ale o hledání paralel mezi světem opeřenců a dějinami hudby, jak jsme v redakci Karaoketexty.cz zaznamenali.
Improvizátor stehlík a skladatel slavík
Hurník v rozhovoru pro iRozhlas trefně pojmenovává rozdíly mezi jednotlivými pěvci: „Třeba stehlík, ten chrlí motivy jeden za druhým a už se k nim nevrací. To je takové improvizování. Ale slavík, to je skladatel.“ Právě slavík podle něj pracuje s omezeným počtem motivů, které obměňuje, vrací se k nim a stupňuje je – podobně jako skladatelé v klasické hudbě. „To je skutečná tematická práce a to je v hudbě hodnota, které si opravdu ceníme.“
Seriál Mistři pěvci opeřenci má přes 30 dílů a vznikal s využitím archivních nahrávek i moderních technologií. Některé pasáže vznikly pomocí samplů, jiné díky pečlivému hledání konkrétních hudebních momentů v klasickém repertoáru. Jak Hurník popisuje, klíčové bylo najít nahrávku, kde to je opravdu dobře slyšitelné.
Ani výběr ptáků nebyl náhodný. Skřivan, slavík, stehlík nebo kos mají v evropské hudbě silnou tradici a objevují se od baroka po romantismus. Vivaldi, Mozart i Janáček s ptačími motivy vědomě pracovali. Jinde se propojení objevuje spíš symbolicky, například u Bacha, kde v pašijích zazní kohoutí kokrhání jako dramatický moment biblického příběhu. I proto se do seriálu dostala slepice, byť na první pohled nepůsobí jako „mistr pěvec“. Jak zaznělo, „Hayden má celou symfonii přisuzovanou slepici.“
Ptačí zpěv obecně: kdo zpívá a kdo ne
Z biologického hlediska patří mezi nejvýraznější pěvce nepřekvapivě ptáci z řádu pěvců (Passeriformes). Slavík, kos nebo skřivan se vyznačují složitými melodiemi a schopností učení. Mladí jedinci často přebírají motivy od starších. Naopak čápi, rackové či dravci melodický zpěv prakticky nemají a jejich hlasové projevy slouží spíš k varování nebo orientaci. Některé zvuky mohou lidskému uchu znít dokonce nepříjemně, typicky křik sojky nebo havrana, přesto i tyto projevy inspirovaly moderní skladatele k experimentům.
Hurník sám přiznává, že jeho práce stojí někde mezi fakty a obrazností: „Všechno je trošku, jak říkají Němci, Dichtung und Wahrheit, básnění a pravda.“ Nejde o exaktní výklad, ale o naslouchání a hledání souvislostí. Právě tím je celý projekt cenný. Učí posluchače slyšet přírodu jinak a uvědomit si, že hudba nezačíná až v koncertním sále. Pointa seriálu i celého rozhovoru tak zůstává jasná: ptačí zpěv není jen náhodný zvuk, ale svébytný jazyk, který po staletí formuje lidskou hudební představivost. Stačí se zaposlouchat.
Zdroj: Autorský text, iRozhlas, Wikipedie, Wikipedie, YouTube European Wildlife by Lukáš Pich
Andrea Kalousová okouzlila Kanadu. Její fotky z Emerald Lake berou dech
