Jiří Korn patří k těm, kdo o sobě nemluví víc, než musí. O to víc zaujme, když se otevře, a tentokrát šlo o stáří i o syna Filipa, který se narodil s autismem.
Sedmasedmdesátiletý zpěvák se na pódia vrátil ve velkém stylu. Koncerty, tanec, plné sály. Zvenku to pořád vypadá jako přesně seřízený stroj, jenže Korn sám přiznává, že uvnitř je to už jiné. Síly nejsou bezedné a on se netváří, že ano. Na Karaoketexty jsme si všimli, že tato jeho otevřenost v posledních rozhovorech zarazila i fanoušky, kteří ho sledují dlouhé roky.
Člověk stárne. Korn to tentokrát neobaloval
Když byl Jiří Korn uveden do Síně slávy při udílení cen Anděl, osobně dorazit nemohl. Měl pracovní závazky v Hudebním divadle Karlín. Poslal proto video, v němž promluvil nezvykle přímo. „Přiznám se, že mi ztěžkly ruce. Člověk prostě stárne,“ řekl tehdy. V posledních rozhovorech se k podobné myšlence vrací.
Dělá jen to, na co má ještě sílu. Méně spěchu, méně přepínání, jiný režim. Disciplínu si ale drží dál: kolo, bazén, golf. Ne snad že by působil jako člověk, který se stáhl stranou. Už si ale přesněji vybírá, do čeho energii dá. Otevřeně mluví i o vztazích. Třikrát se oženil, třikrát manželství skončilo. Bere to jako své selhání.
Filip: autismus, epilepsie a společné kino
Syn Filip se narodil Kornovi a jeho druhé manželce Kateřině v roce 1992. Krátce po narození dcery Kristýny přišla diagnóza, která rodině změnila běžný chod života: dětská mozková obrna, autismus a epilepsie. Korn se s Kateřinou později rozvedl, rodičovský vztah ale podle ní zůstal funkční. V rozhovoru pro Blesk.cz řekla: „Měla jsem s dětmi v něm vždycky oporu. Rozhodně nejsem ten případ, který by si na něj mohl stěžovat.“
Filip žije s matkou. S otcem se ale vídá pravidelně. Korn o něm vypráví přes obyčejné věci, které spolu zažili. Učil ho jezdit na kole, plavat, chodili na bowling. Kulečník byl na soustředění moc náročný, takže zůstaly kuželky. Každý rok spolu jezdili na sportovní pobyty. Občas vezme Korn Filipa i manželku Renatu také na filmovou premiéru.
Filipovi pomáhá hudba. Doma má klávesy, harmoniku, didžeridu a rád bubnuje. Kateřina Kornová popsala, že ho zajímají i zvuky strojů, troubení lodí a vlaků. Hudba u něj není výkon ani ambice. Umožňuje mu být v klidu a reagovat na svět kolem sebe.
Muž, který říká málo, ale lidé mu věří
Korn si nehraje na to, že věk nic nemění, ale zároveň kvůli němu nepřestává žít naplno. Jen si stále víc vybírá, čemu svůj čas a energii věnuje. Ať už jde o koncerty, sport, rodinu nebo obyčejné chvíle se synem, není v tom potřeba něco dokazovat. Zůstává aktivní, dokud to jde, a přijímá, že některé věci už člověk ve dvaasedmdesáti nebo sedmasedmdesáti dělá jinak než dřív.
Zdroje: Autorský text, eXtra.cz, eXtra.cz, Žena.cz, Blesk.cz
Nikdo mu to netipuje: Aleš Brichta slaví 67 a odhaluje příběh, který stojí za ztrátou oka
