Slavný hit legendárních Beatles inspiroval desítky tvůrců po celém světě. Jedna česká verze ale budí rozpaky – a ukazuje, jak se může vytratit smysl originálu.
Kdo by neznal The Beatles? Jejich skladby patří k těm, které dokázaly překročit hranice států i jazyka a dostat se dokonce i přes železnou oponu politických rozdílů. V někdejší Československé socialistické republice jsme zažili dobu coververzí (nejen) jejich skladeb. České texty ale mnohdy působily spíše legračně a s originálem měly pramálo společného. Příkladem takového autora může být i František Ringo Čech, hudebník, textař, spisovatel i herec, jehož ironie je ale občas taková, že se leckomu může zdát spíše jako plochost. Na Karaoketexty jsme se podívali blíž na píseň Láska ve třech a půl.
Od ironie k nesrozumitelnosti
Když John Lennon začal psát píseň Norwegian Wood (This Bird Has Flown), měl jasný záměr: vyprávět osobní příběh tak, aby zůstal skryt za metaforami. Vznikl text pracující s náznaky, jemnou ironií a nejednoznačností. Podílel se na něm i Paul McCartney. Výsledkem byla skladba působící nenápadně, ale ve skutečnosti nabízející více vrstev, než se na první poslech zdá. Právě tato „kouřová clona“ z ní udělala jednu z nejzajímavějších písní své doby. Neméně důležitý byl i zvuk sitáru, který do nahrávky přinesl George Harrison a který tehdy otevřel západní pop nové inspiraci z Indie.
Zařazení skladby na album Rubber Soul znamenalo víc než „jen“ další hit. Beatles tím odstartovali trend, který později ovlivnil celou generaci hudebníků. Skladba samotná se dočkala bezpočtu coververzí napříč žánry i kontinenty, sitár se objevil i u dalších kapel. Z nenápadné písně o jedné noci se stal kulturní fenomén, který přežil desetiletí a překročil hranice jazyka i stylu.
Když překlad působí rozpaky
V československém prostředí se skladba objevila v roce 1983 pod názvem „Láska ve třech a půl“, za níž stojí František Ringo Čech, tedy známý mistr ironie. V kontextu s dobou zde přichází cosi, co způsobuje rozpaky: Místo jemné ironie a skrytých významů přišla verze, která může být chápána jako ironie opravdu těžká, hraničící až s posměchem, anebo plochý, přehnaný sentiment. Tematicky se od originálu odchyluje natolik, že s ním má společný v podstatě jen hudební základ. Toto se ale u coverů z doby totality stávalo často.
Zajímavé je, že jinde ve světě se k překladu přistupovalo mnohem citlivěji – nebo naopak kreativněji. V Japonsku se píseň ujala pod názvem „Norský les“, což sice nedává v původním kontextu smysl, ale inspirovalo například spisovatele Haruki Murakami k názvu jeho slavného románu. Evidentně i nepřesný překlad může získat vlastní život, pokud zachová atmosféru.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, BeatlesBible, MůjRozhlas, Wikipedie, YouTube LukášPokorný
John Lennon: Zpěvák Beatles otevřeně mluvil o své problematické minulosti
