Hudební publicista Pavel Klusák se letos pustil do projektu, který má za cíl porozumět době skrze aktuální hudbu.
Seznam 100 nejdůležitějších alb roku 2025 od Pavla Klusáka není takovou tou klasickou ukázkou „toho nejlepšího“. Jde spíš o jakousi orientační mapu, která má posluchačům pomoci vyznat se v současné hudbě, ať už jde o tu experimentální, politicky laděnou, intimní nebo únikovou z nynější doby. Klusák záměrně odmítá soutěživost a místo toho nabízí kontext, souvislosti a prostor k objevování. Na Karaoketexty jsme se na jeho výběr podívali blíže.
Hudba reaguje na svět kolem nás
Základní myšlenka projektu stojí na přesvědčení, že hudba vždycky odráží dobu, v níž vzniká. Některé nahrávky reagují přímo, třeba tématy migrace, identity nebo konfliktů, jiné utíkají do abstrakce, zvuku a formy. I to je však reakce na realitu. Klusák připomíná, že sledovat současnou tvorbu se pro část publika stalo téměř exkluzivní záležitostí, přestože právě dnešní hudebníci nejlépe zachycují pocity, které všichni sdílíme.
První díl: jména formující zvuk dneška
Mezi prvními vybranými alby najdeme výrazné osobnosti. David Byrne se na desce Who Is The Sky? vrací k existenciálním otázkám s typickou ironií a artpopovým přesahem. Kae Tempest na albu Self Titled rappuje o identitě a tlaku společnosti. Experimentální část zastupují například Oneohtrix Point Never s albem Tranquilizer nebo Eli Keszler, který pracuje s rytmem. Každé ze zmíněných alb není hitem v klasickém slova smyslu, ale odrazem své doby.
Druhý díl: ticho, trpělivost a kolektivní poslech
Druhá část seznamu se víc noří do rozjímání. Jens Lekman nabízí jemný pop o vztazích, The Necks pracují s dlouhými improvizacemi a napětím, které pomalu stoupá. Spolupráce Prague Quiet Music Collective s Jürgem Freyem ukazuje, že i ticho může mít v hudbě prostor. Tyto nahrávky vyžadují čas a soustředění, když je posloucháte.
Třetí díl: hranice zvuku a intuice
Třetí část seznamu se víc noří do experimentu a alternativních přístupů. Maryia Kamarova na albu Zvířena propojuje folklor s osobní zpovědí, Petr Nikl se v projektu Pozpátku vrací k hravosti a imaginaci. Silně člověka zasáhnou i další projekty – například spolupráce Wolf Eyes & Anthony Braxton nebo nahrávky Henryho Threadgilla a Marshalla Allena, které dokazují, že jazz a experiment zůstávají stále populární.
Čtvrtý díl: legendy, návraty a globální dialog
Čtvrtý díl přináší kontrasty. Vedle nových hlasů stojí legendy jako Joni Mitchell, která se na Joni’s Jazz symbolicky vrací ke kořenům, nebo Mulatu Astatke, jenž znovu interpretuje vlastní hudební odkaz. Výrazná je i přítomnost globálních vlivů – od latinskoamerických rytmů po africké reedice Ata Kaka, uvádí Český rozhlas.
Seznam 100 alb roku 2025 nepřímo pokládá i otázku, jakým způsobem vlastně média a publikum „pracují“ s umělci. Kde končí zdravý zájem a začíná komerční tlak? I živí a aktivní hudebníci se mohou stát pouhým produktem.
Zdroj: Autorský text, ČeskýRozhlas, Instagram Pavla Klusáka
Sourozenci v hudbě: Slavné hudební rodiny v Česku i ve světě
