Uteklo 50 let od chvíle, kdy David Bowie utekl do Berlína. BBC chystá velkolepý dokument Bowie v Berlíně, který tuto dobu přiblíží.
Bowieho berlínské období zajímá fanoušky a odborníky i dnes. Právě tato léta, 1976–1978, se stala klíčovým momentem jeho kariéry. Tehdy uprchl od své losangeleské slávy, závislosti a tlaku veřejnosti. Odjel do tehdy rozděleného Německa, aby našel klid. A jak jsme v redakci Karaoketexty zaregistrovali, BBC Two a BBC iPlayer nyní uvedou dokument Bowie v Berlíně, který má být podle tvůrců intimním portrétem umělce.
Když se legenda rozhodla zmizet
Za snímkem stojí oceňovaný režisér Francis Whately, autor úspěšných dokumentů „David Bowie: Five Years“ či „The Last Five Years“, a výkonnými producenty jsou Louis Theroux a Mandy Chang. „Prostřednictvím hlasů těch, kteří byli Davidu Bowiemu nejblíže v tomto období jeho života, a skrze jeho slova vrhne dokument Bowie v Berlíně nové světlo na jednoho z nejvýznamnějších umělců v hudební historii,“ říká Jonathan Rothery, šéf BBC Popular Music TV.
A co se tehdy přesně stalo? Bowie se v polovině 70. let ocitl na pokraji kolapsu. Sláva, závislost na kokainu i přetlak očekávání ho dohnaly k tomu, že se rozhodl zmizet. Berlín byl tehdy městem špionů, melancholie a surové reality, tedy přesně tím, co Bowie potřeboval. „Dosáhl dna, ale také se ocitl v situaci, kdy tvořil svou nejosobnější hudbu,“ popisuje Theroux.
Právě tady se zrodila takzvaná berlínská trilogie alb, Low, Heroes a Lodger, která vznikala ve spolupráci s Brianem Enem. Tyto nahrávky, experimentální a introspektivní, dnes patří k nejvlivnějším dílům rocku. Dokument BBC má toto období zachytit nejen skrze Bowieho hudbu, ale i pohled čtyř žen, které s ním tehdy sdílely život – Clare Shenstone, Romy Haag, Sarah-Rena Hine a Sydne Rome. Každá z nich přináší jiný úhel pohledu na muže, který se znovu učil být sám sebou.
Bowieho tehdejší proměna
David Bowie, rodným jménem David Robert Jones, patří k nejvýznamnějším osobnostem 20. století. Jeho schopnost měnit image i hudební styl z něj udělala kulturní ikonu. Od alter ega Ziggy Stardust přes dekadentního Thin White Dukea až po elegantního croonera z 80. let. Málokdo ale ví, že právě berlínská éra mu pomohla tuto proměnlivost znovu najít. Žil střídmě, maloval, navštěvoval galerie a dlouhé hodiny se toulal po Kreuzbergu. Fascinovala ho tehdejší atmosféra Východního Berlína, přítomnost zdi i pocit neustálého napětí.
A skoro 10 let po jeho smrti (Bowie zemřel v roce 2016) jeho odkaz stále sílí. Poslední album Blackstar, vydané dva dny před jeho smrtí, ukázalo jeho odvahu experimentovat až do konce. Bowieho přístup k umění, spojení hudby, módy, performance i filozofie inspiroval generace hudebníků.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, BBC, Instagram Davida Bowieho