Jeho hlas poznáte na první dobrou a jeho písně patří k největším hitům 70. a 80. let. Přesto dnes žije úplně jinak než kdysi za dob slávy.
Ital Drupi patří sice mezi zahraniční zpěváky, ale v českém prostředí se pevně uhnízdil, hlavně v době 70. a 80. let minulého století. Přestože svou hvězdnou kariéru odstartoval už před půl stoletím, jeho písničky, především u pamětníků, frčí dodnes. Navíc, životní cesta muže, který se narodil jako Giampiero Anelli v Pavii roku 1947, je možná ještě zajímavější, než by se zdálo na první pohled. Právě na tu jsme se na Karaoketexty zaměřili.
Z instalatéra mezinárodní hvězdou
Drupi si zpíváním dlouho jen přivydělával. Původně se vyučil instalatérem a do velkého světa slávy pronikal hodně pomalu. Až v roce 1973 přišel zlom, a to účast na festivalu v San Remu s písní Vado via. Paradoxně sice skončil poslední, ale píseň se během několika týdnů stala nečekaným hitem a katapultovala ho do britské hitparády.
Následovaly hity jako Piccola e fragile, Sambariò anebo Sereno è. Tyto skladby si mimo jiné později našly cestu i do českého rybníčku. Čeští interpreti si totiž jeho tvorbu oblíbili tolik, že ji začali přebírat. Třeba Hana Zagorová, Karel Gott nebo Felix Slováček patřili mezi ty, kteří jeho písně přenesli do domácí scény, jen doplněné českým textem.
Drupi a Česko aneb hudební přátelství na celý život
Poprvé se do tehdejšího Československa podíval roku 1977 jako host Bratislavské lyry, psal iDnes. Od té doby se vracel nesčetněkrát a publikum ho přijalo doslova jako vlastního. Vrcholem pak byl slavný duet Setkání s Hanou Zagorovou, na který Drupi vzpomínal pro Prima Ženy s dojetím: „Znali jsme se asi hodinu… tleskala a brečela, byla jako malá holčička, která měla takové krásné emoce.“
Dnes se hudbě věnuje už spíše jenom pro radost. A větší vášeň než zpěv mu dává rybaření. Tomuto koníčku se oddává s obdivuhodnou oddaností. Chytá rád, ale ryby nejí. Jak s humorem říká, ryby považuje téměř za své „bratry“ a všechny pouští zpátky do vody. Žije si zkrátka poklidným životem, mimo kamery a pódia.
Kouření jako neřest
Drupi byl vždycky spojený s typickým chraplavým hlasem, bylo to jeho takové poznávací znamení. Sám přiznal, že kouří až 40 cigaret denně. Přestože díky tomu získal specifickou barvu hlasu, dlouhodobé kouření samozřejmě může mít vážné následky, třeba onemocnění srdce, chronické potíže s plícemi nebo zvyšuje riziko rakoviny. Drupi s úsměvem říká, že s tím „přestává čtyřicetkrát denně“, ale skutečná rizika zůstávají stejná pro každého.
Když začínal Drupi budovat svou kariéru, bylo kouření nejen běžné, ale dokonce společensky téměř samozřejmé. Cigaretový kouř provázel hudební kluby, televizní studia i nahrávací místnosti a málokdo přemýšlel o jeho zdravotních následcích. V 60. a 70. letech se kouřilo doslova všude – v restauracích, kancelářích, letadlech i na pódiích. Pro mnoho umělců představovaly cigarety jakýsi druh „image“. A zbavit se takového zlozvyku prostě není jen tak.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, IlMessaggero, iDnes, PrimaŽeny, Instagram Giampiera Anelliho
Známe účinkující Českého slavíka 2025. Letos se bude skládat i pocta Anně Julii Slováčkové
