Karel Gott musel na cestě ke slávě překonat několik překážek. Neuspěl v pěvecké soutěži, doma neměl pro své hudební plány úplnou podporu a přes den pracoval v továrně.
Dnes si Karla Gotta spojujeme s desítkami hitů a dlouhou úspěšnou kariérou. Jeho začátky ale nebyly jednoduché. Otec si pro něj představoval jistější povolání, důležitá pěvecká soutěž navíc skončila neúspěchem. Na Karaoketexty jsme si všimli, že v této době sehrála důležitou roli pražská kavárna Vltava, kde mladý zpěvák dostal šanci, která mu pomohla změnit život.
V soutěži neuspěl, kapelník si ho všiml
Na začátku jeho pěvecké dráhy se objevily dvě soutěže, které se někdy v životopisných textech zaměňují. Ještě před účastí v Hledáme nové talenty vystupoval pod jménem Karel Matějíček. Tento pseudonym používal mimo jiné na soutěži Volné tribuny, kde uspěl. Podle některých vzpomínek dokonce zvítězil, jiné prameny uvádějí druhé místo.
Do soutěže Hledáme nové talenty už přišel pod vlastním jménem. Porotu ale jeho vystoupení nepřesvědčilo a do finále se nedostal. V sále však seděl kapelník Karel Krautgartner, který si mladého zpěváka všiml. Následně dostal příležitost vystupovat s jeho orchestrem v pražské kavárně Vltava. Přesný rok soutěže není zcela jistý, v pramenech se objevují roky 1957 i 1958.
Vltava tehdy nebyla jen místem, kam se chodilo na kávu a tanec. Patřila k pražským podnikům, kde se hrála živá populární hudba i jazz. Pro mladého zpěváka to byla příležitost vyzkoušet si vystupování před publikem a získat první zkušenosti. Středeční večery, kdy dostávali prostor hostující zpěváci, se pro Gotta staly důležitou součástí týdne.
Z elektrikáře ke konzervatoři
V ČKD pak pracoval až do března 1960. Tehdy se rozhodl, že se zpěvu bude věnovat naplno, a nastoupil na pražskou státní konzervatoř. Studoval operní zpěv u Konstantina Karenina, který byl žákem slavného ruského pěvce Fjodora Šaljapina. Karenin ho vedl ke klasickému zpěvu, ale nezrazoval ho ani od populární hudby. Gott tak mohl dál rozvíjet obě polohy svého hlasu.
První nahrávky pro Supraphon pořídil v roce 1962. O rok později už vystupoval v divadle Semafor a jeho interpretace písně Oči sněhem zaváté mu vynesla prvního Zlatého slavíka. Z nenápadného mladíka, který po směně v továrně zpíval v pražských kavárnách, se postupně stávala jedna z nejvýraznějších osobností české populární hudby.
Otec chtěl mít ze syna řemeslníka
Karel Gott se ke zpěvu dostával také navzdory představám svého otce. Ten byl technicky založený a přál si, aby se syn držel povolání, které mu zajistí stabilní budoucnost. Řemeslo podle něj mělo jistotu, zatímco zpívání mohlo zůstat nanejvýš koníčkem na víkendy. Gott později vzpomínal, že ho v uměleckých zájmech podporovala především maminka.
Sám přitom nechtěl zůstat jen u občasného vystupování. Přes den pracoval v továrně, večer zpíval a často se vracel domů až pozdě v noci. Bylo jasné, že dlouhodobě nejde zvládat obojí. Když si měl vybrat mezi jistotou zaměstnání a hudbou, rozhodl se pro druhou možnost. A postupně přesvědčil i otce, který si později přišel poslechnout jeho vystoupení.
Dnes je snadné říct, že měl jednoduše štěstí na správné lidi a správné místo. Jenže samotná příležitost by nestačila, kdyby ji nedokázal využít. Porota jedné soutěže ho přehlédla, otec mu doporučoval jistější cestu a on přesto pokračoval. Kavárna Vltava mu otevřela dveře, ale projít jimi už musel sám.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie, Private Prague Guide, Pražský deník, Marianne
Vozil si domů ženy a otec zuřil: Neuvěřitelné pozadí vzniku nejromantičtější písně Karla Gotta
