Nový singl Heleny Vondráčkové Stříbrný vítr vznikl z náhodného setkání na benzinové pumpě a nese v sobě vzpomínky na Červenou řeku i Šíleně smutnou princeznu.
Na Karaoketexty nás zaujalo pozadí vzniku nové písně Heleny Vondráčkové s názvem Stříbrný vítr. Radůza a Vondráčková se jednou vracely z koncertů. Zastavily na tankování, prohodily pár vět mezi auty a nočním tichem, nebylo v tom nic plánovaného. Radůza při tom Vondráčkové řekla, že jí jednou napíše píseň. Podobné sliby občas zazní a pak se rozplynou někde mezi další cestou a ránem. Tento ale ne, protože Radůza se k němu vrátila a když Helena Vondráčková hotovou skladbu slyšela poprvé, dojalo ji to až k slzám.
Benzinová pumpa jako začátek příběhu
Helena Vondráčková o tom setkání mluví jako o nenápadné náhodě, která nakonec dostala úplně jinou váhu. Nová píseň ji zasáhla hned, hlavně textem a tím, že z něj není cítit žádná vypočítanost. Poprvé ji veřejně zazpívala na svém letošním narozeninovém koncertě v Hudebním divadle Karlín, kde se s Radůzou potkaly i na pódiu. Byl to jeden z těch momentů, které se v programu nedají jednoduše odškrtnout jako další číslo. Vondráčková přiznala, že při prvním poslechu měla slzy v očích. U zpěvačky, která má za sebou stovky nahrávek a tisíce koncertů, to pořád něco znamená.
Produkci dostal na starost Honza Gajdoš. Aranžmá nechal schválně úsporné: kytary, smyčcový kvartet a hlas Heleny Vondráčkové. Nic navíc, žádné dobarvování jen proto, aby skladba působila větší. Gajdoš mluví o snaze podržet intimitu a křehkost písně. V nahrávce je to slyšet.
Červená řeka a princezna jako základ vzpomínek
Pro Radůzu není Stříbrný vítr obyčejná zakázka pro slavnou zpěvačku. Sáhla v ní do vlastních vzpomínek, které se k Heleně Vondráčkové vážou už od dětství. Jedna z nich vede k písni Červená řeka, s níž Vondráčková debutovala v roce 1964 jako sedmnáctiletá. Radůza popsala, jak jako dítě hleděla na televizi, kde Helena tuhle píseň zpívala. Hlas i skladba jí tehdy připadaly skoro nadpozemsky krásné. Ten obraz si nesla dlouho a chtěla, aby se v nové písni nějak ozval.
Druhá stopa míří k pohádce Šíleně smutná princezna z roku 1968. Helena Vondráčková v ní hrála titulní roli po boku Václava Neckáře a film režiséra Bořivoje Zemana se časem zařadil mezi nejmilovanější československé hudební pohádky. Pro řadu diváků je s ní Vondráčková spojená dodnes, i když od premiéry uběhly desítky let. Radůza tyto dva body propojila s tématem času, paměti a věcí, které člověk neztratí ani po letech.
Kdo je Radůza a proč právě ona
Radůza, vlastním jménem Radka Vranková, patří k nejvýraznějším a nejméně zaměnitelným osobnostem českého folku. Píše si texty, hraje na kytaru i na další nástroje a její písně často stojí víc na příběhu než na líbivých verších. Psát pro Helenu Vondráčkovou pro ni bylo výletem do vlastních vzpomínek a ke konkrétním dětským obrazům. I proto působí výsledek osobně.
Helenu Vondráčkovou mohou fanoušci v nejbližší době slyšet také na koncertech. Její tour pokračuje 1. listopadu v Českých Budějovicích, 12. prosince v Jindřichově Hradci a vyvrcholí 20. prosince v Praze.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Facebook Helena Vondráčková, iDnes.cz
Jiří Korn byl dva roky v Olympicu: Byla to krátká kapitola, po které následovala velká změna v jeho dráze
