Česká divadla přerušila děkovačky a veřejně podpořila nezávislost České televize a Českého rozhlasu společným vyjádřením.
Potlesk po pátečních představeních na řadě českých scén tentokrát neskončil běžnou děkovačkou. Herci ji totiž na chvíli úplně zastavili a z jevišť přečetli společné prohlášení na podporu České televize a Českého rozhlasu. V redakci Karaoketexty.cz jsme si všimli, že nešlo jenom o gesto ze světa kultury. Reakce mířila především na obavy, že změna financování může veřejnoprávní média posunout blíž k přímému politickému vlivu, a tak omezit jejich svobodu.
Jeviště se na chvíli proměnilo v občanské fórum
Nejvíc byla pravděpodobně vidět akce v pražském Národním divadle. Po představení „Farářův konec“ tam k divákům promluvili Martina Preissová a Igor Orozovič. Ve Stavovském divadle, po inscenaci „Večer tříkrálový“, vystoupil David Prachař. Jak psaly Novinky, přidala se i další divadla po republice, třeba Divadlo pod Palmovkou, Švandovo divadlo, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Na Fidlovačce, Cirk La Putyka, Archa+ nebo Činoherní studio v Ústí nad Labem.
Z jevišť zaznívalo obecné varování, že se nyní rozhoduje o budoucnosti České televize a Českého rozhlasu. Herci také připomínali, že pokud by o penězích pro tyto instituce každý rok rozhodovali pouze politici při sestavování státního rozpočtu, mohlo by to oslabit jejich nezávislost. Ve zkratce, nejde jenom o výši částky. Podstatné je, kdo bude mít možnost ji přiškrtit.
Proč jsou poplatky tak citlivým tématem
Koncesionářské poplatky stojí na poměrně jednoduché logice. Média veřejné služby nefinancuje přímo vláda, ale občané. Vzniká tím odstup od momentální politické moci, i když samozřejmě ne dokonalý. Česká televize ani Český rozhlas díky tomu nemusí rok co rok čekat, jestli jim kabinet peníze přidá, nebo naopak ubere. Pro jejich zastánce je tato předvídatelnost jeden z hlavních důvodů, proč systém držet.
Odpůrci poplatků tvrdí něco jiného: model je podle nich zastaralý a financování ze státního rozpočtu by mohlo být lepší. Premiér Andrej Babiš podle informací převzatých médii uvedl, že po zrušení poplatků by financování zaručil zákon jako mandatorní výdaj navázaný na inflaci. Na první čtení stabilní řešení. Kritici ale upozorňují, že jakmile se jednou přejde k přímému státnímu financování, další politická reprezentace může pravidla znovu otevřít a přepsat.
Protest mířil i na způsob, jakým se změny prosazují
Výhrady nesměřovaly jen k samotnému návrhu. Silnou reakci vyvolalo i tempo a způsob projednávání. Seznam Zprávy připomněly, že přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve Sněmovně nečekaně prosadila koalice ANO, SPD a Motoristů. Ministr kultury Oto Klempíř podle stejného zdroje odmítá, že by šlo o útok na veřejnoprávní média, a argumentuje tím, že podobné modely existují i v jiných evropských zemích.
Debata o veřejnoprávních médiích může lidem mimo kulturní prostředí připadat vzdálená. Někdo nechodí do divadla, někdo nesleduje večerní zprávy, někdo si rozhlas pustí jen v autě. Česká televize a Český rozhlas ale nejsou jen budovy, studia a vysílací schéma. Zajišťují zpravodajství, regionální servis, vzdělávací pořady, přenosy významných událostí i prostor pro kulturu, která by se na čistě komerčním trhu často neudržela.
Zdroj: Autorský text, Novinky, Seznam Zprávy, Instagram stitdemokracie
Margitovo dojemné přiznání: Sahá po telefonu Hany Zagorové a v šatně stále cítí její vůni
