Měla to být lehká, skoro až bezstarostná popová věc. Jenže právě Just Can’t Get Enough se proměnila v první velký zásah Depeche Mode a už 45 let se drží mezi jejich nejznámějšími skladbami.
Na první poslech tam není moc co rozplétat: jasný syntezátorový motiv, rychlé taneční tempo a refrén, který se člověku usadí v hlavě. Nás na Karaoketexty zaujala jedna věc. Píseň, kterou část fanoušků bere spíš jako raný a lehčí „cajdák“ před pozdější, temnější podobou kapely, vydržela mnohem víc, než by se u podobného singlu čekalo.
Poslední Clarkeův tah
Just Can’t Get Enough vyšla 7. září 1981 jako třetí singl Depeche Mode, zhruba měsíc před albem Speak & Spell. Napsal ji Vince Clarke a byl to poslední singl skupiny, pod kterým byl ještě podepsaný před svým odchodem na konci roku 1981. Nahrávka vznikala v létě téhož roku v londýnském Blackwing Studios, tedy ve studiu vybudovaném v bývalém kostele.
Důležitější bylo, co následovalo po vydání. Singl se v britské hitparádě vyšplhal na 8. místo a pro Depeche Mode znamenal první opravdu jasný hit. Fungoval také v Belgii, Irsku, Španělsku a Švédsku. V Austrálii se dostal dokonce na 4. příčku. Ve Spojených státech, kde vyšel v únoru 1982, našel silnější odezvu hlavně v klubech.
Z údajného popíku klubová jistota
Tahle skladba dobře připomíná, že přímočarost nemusí být slabé místo. Rané Depeche Mode část dobové kritiky odbývala jako příliš lehké, málo vážné a možná až moc uhlazené. Publikum to ale slyšelo jinak. V době, kdy punk přicházel o svou prvotní výbušnost a londýnské kluby se posouvaly k tanečnějšímu, méně útočnému zvuku, zapadla tato píseň přesně do prostoru, který se zrovna otevíral.
Při zpětném poslechu je v ní pořád slyšet určité napětí. Ještě to nejsou Depeche Mode v mohutnější a temnější podobě, kterou později představily skladby jako Enjoy the Silence nebo Personal Jesus. Tady zní kapela mladě a ještě trochu netrpělivě. I proto se z té písně nestala jen položka z raného katalogu, kterou si připomenou hlavně sběratelé.
Hit, který v jedné verzi přežije kapelu samotnou
Just Can’t Get Enough dnes působí trochu jako relikvie a současně jako pořád živá koncertní jistota. Je to jediný známý videoklip Depeche Mode s Vincem Clarkem a připomínka krátkého období, kdy skupina ještě nestavěla na temnotě, ale na čisté synthpopové energii. Označit ji za slepou odbočku si netroufáme. Bez této skladby by úvod příběhu Depeche Mode prostě vypadal jinak.
Po 45 letech zůstává jedním z jejich nejsnáze rozpoznatelných znamení. Z dobového popového singlu, který mohl klidně zapadnout mezi jiné nahrávky začátku osmdesátých let, se stal hit odolný vůči změnám stylu, odchodu klíčového autora i proměně celé kapely.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Rocking In the Norselands, Songfacts
Příběh o hledání lásky a spásy: Jak synthpopoví králové definovali melancholii 80. let
