China Girl od Davida Bowieho má za sebou příběh, který začal dávno před jejím slavným vydáním v roce 1983. Stály za ní čtyři hudební legendy a jedna krátká láska bez společného jazyka.
Ta píseň se nezrodila až v Bowieho komerčně nejúspěšnější etapě kolem alba Let’s Dance. Hotová byla už v roce 1977, a to pro Iggyho Popa. Bowie s Popem tehdy trávili čas ve francouzském Château d’Hérouville, kde Pop nahrával svůj debut The Idiot. Jednoho večera tam dorazil francouzský zpěvák Jacques Higelin a s ním jeho vietnamská přítelkyně Kuelan Nguyen. Ta Popa ihned zaujala. Jenže tu byl docela podstatný problém: nemluvili žádným společným jazykem. Zůstaly pohledy, gesta, malé reakce, možná i trochu rozpačité ticho mezi nimi. Z té krátké a křehké situace pak Pop přímo u mikrofonu stvořil improvizovaný text, který se stal základem skladby. Bowie k němu složil hudbu. Pracovní název zněl tehdy Borderline. Na Karaoketexty jsme se podívali na to, jaký osud píseň čekal dál.
Šest let čekání, potom taneční parket
Na albu The Idiot skladba skutečně vyšla, velký komerční průlom z toho ale nebyl. Spíš zůstala někde stranou, vedle jiných písní té desky. Obrat přišel až v roce 1982, kdy Bowie podepsal novou smlouvu s EMI Records a začal připravovat album Let’s Dance. Producent Nile Rodgers z Chic k písni nejdřív nepřistupoval úplně přesvědčeně; později říkal, že mu v ní chyběl jasný háček. Nakonec ji ale s Bowiem vzali znovu do ruky. Nahrávalo se v newyorském studiu Power Station během prvních tří prosincových týdnů roku 1982. Rodgers hrál rytmickou kytaru, baskytaru obstaral Carmine Rojas a za bicí usedl Omar Hakim.
Největší překvapení přišlo se sólovou kytarou. Bowie si vybral tehdy ještě nepříliš známého texaského bluesmana Stevieho Raye Vaughana, kterého zahlédl na Montreux Jazz Festivalu v roce 1982. Životopisec Chris O’Leary popisuje, že Vaughan při prvním průchodu sólem přejel vymezené místo a skončil úplně jinde, než se plánovalo. Jenže nahrávce to sedlo. Finální podobu pak dotáhl engineer Bob Clearmountain.
Klip, pláž a spor kolem obrazu
Videoklip natočil režisér David Mallet v únoru 1983 v sydneyské čtvrti Chinatown, ve stejné době jako video k Let’s Dance. Vedle Bowieho se v něm objevila novozélandská modelka a herečka Geeling Ng. Bowie tehdy říkal, že klip bere jako přímé vyjádření proti rasismu; australská čínská komunita ho zjevně přitahovala a zajímala. Jenže závěrečná scéna, v níž Bowie a Ng leží nazí v příboji jako odkaz na film From Here to Eternity z roku 1953, narazila na odpor. V několika zemích byl klip zakázán, a tak vznikla i upravená alternativní verze.
Na přelomu tisíciletí Bowie vysvětloval, že skladbu nebral jako jednoduchou milostnou baladu. Mluvil spíš o příběhu invaze a vykořisťování. Romantický povrch je tedy zavádějící; pod ním zůstává temnější obraz nerovného vztahu a moci. China Girl vyšla jako druhý singl z alba Let’s Dance a patří k největším hitům Bowieho kariéry. Vydání z roku 1983 mělo ještě jeden velmi konkrétní dopad: finančně pomohlo Iggymu Popovi, který byl tehdy v těžké situaci. Autorská práva totiž patřila oběma.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Ultimate Classic Rock, American Songwriter
Měl to být trapas, stal se z něj nesmrtelný hit! Příběh nejpopovější písně Depeche Mode
