Když se řekne Rangers, většina lidí si vybaví zlatou éru české bigbeatové scény. Jenže jeden z jejich zakládajících členů ji opustil jako první a vydal se cestou, která nebyla zdaleka přímočará.
Radek Tomášek, občanským jménem Radovan, se narodil 3. června 1946 v Praze. Občas se na to zapomíná, ale nebyl to žádný muzikantský samorost bez civilního zázemí. Vystudoval strojní fakultu ČVUT a promoval v roce 1970. Technická profese ho ale nakonec neudržela. Víc ho táhla kytara, koncerty a písně, které se daly zpívat před lidmi. Na Karaoketexty jsme se zaměřili na jeho kariéru i nejslavnější hit.
Po Rangers se vydal na sólovou dráhu
Do Rangers nastoupil už v roce 1966. Zůstal sedm let, tedy přesně v období, které se u téhle kapely dodnes bere jako jedno z nejdůležitějších. V roce 1973 odešel jako první člen tehdejší sestavy. Nebyl kolem toho ale žádný hlučný rozchod ani veřejné přestřelky v novinách. Prostě se uzavřela jedna etapa. Za Rangers, jak sám říkával, udělal tečku a začal znovu. Sám, někdy s doprovodnými muzikanty, podle toho, co zrovna šlo.
První sólová písnička mu přinesla rychlou pozornost. Žádná jiná se hrála a u posluchačů zabrala. Jenže do hudby už tvrdě vstupovala normalizace, včetně všech povolení, zákazů a nepsaných hranic. Muzikanti tehdy moc dobře věděli, že projít nemusí ani skladba, která se publiku líbí. Rock and roll se v lepším případě snášel, v tom horším byl prostě na obtíž.
Smokie, česká verze a hit, který přežil
Britští Smokie vydali v roce 1975 skladbu Don’t Play Your Rock ‚n‘ Roll to Me. Jednoduchá, chytlavá věc. Nic překombinovaného, zato refrén, který se člověku usadí v hlavě. V českém prostředí po ní sáhl právě Radek Tomášek a natočil ji pod názvem Zpíval jen rokenrol, nic víc. Singl vydal Supraphon v roce 1977.
Už název musel v tehdejších poměrech trochu skřípat. Rokenrol nebylo jen slovo z obalu desky. Nesl v sobě i postoj, se kterým normalizační kultura zacházela opatrně, často rovnou nedůvěřivě. Tomášek přitom nepředstíral, že zpívá něco jiného. Režim mu z velkých hitů nakonec nechal právě tenhle jeden. Text o muzikantovi, který zůstává u svého žánru, i když se kolem mění módy a poměry, tím dostává ještě trochu jiný odstín.
Kariéra navzdory překážkám
Sólová diskografie Radka Tomáška je širší, než by se mohlo zdát, pokud si ho člověk spojí jen s jedním nejslavnějším hitem. Supraphon jeho nahrávky vydával průběžně a v katalogu zůstaly tituly jako Dům na nároží, Dvacetiletá, Džínová láska nebo Cowboy a lady. Něco jsou české verze zahraničních skladeb, něco jeho vlastní písně. Výběr Dům na nároží – To nejlepší 1974–2016 pak dává vedle sebe čtyři desetiletí jeho práce.
Nezůstal jen u zpívání. V roce 2009 se objevil ve filmu Pamětnice, kde ztvárnil ředitele muzea. Velká filmová kapitola to není, i ta ale připomíná, že Tomášek nebyl uzavřený jen v jedné pevné roli. Dnes vystupuje se synem Radkem Tomáškem mladším, také muzikantem. Je v tom přirozená rodinná návaznost. Po letech zákazů, úprav a povolených verzí zůstala hlavně písnička, kterou si lidé pořád pouštějí.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Český rozhlas Plzeň, Novinky.cz, Supraphonline
Geniální slovní zásoba i nekompromisní kritika: Proč byl Karel Kryl největším básníkem s kytarou
