Ramaya od Afric Simone roztančila Evropu v létě 1975. Plavci z ní o rok později udělali českou verzi Najdi tón, jenže z divoké diskotékové energie zbylo jen málo.
Afric Simone, vlastním jménem Henrique Joaquim Simone, pochází z Mosambiku. Část dětství strávil v Brazílii, po smrti otce se ale s matkou vrátil do Maputa. K hudbě se nedostal přes jeden osudový okamžik, spíš postupně. Hrál v klubech v Londýně, Paříži i na dalších evropských místech, jednou zpíval, podruhé seděl za bicími. Bral, co přišlo. V roce 1974 si ho při pařížském vystoupení všiml francouzský producent a šéf gramofonové firmy Eddie Barclay. Smlouva následovala rychle, stejně jako první velký hit. A ten se dostal i do Československa, jak bychom na Karaoketexty rádi připomenuli.
Ramaya nebodovala slovy, ale rytmem
Ramaya vyšla u Barclay v červnu 1975. Singl se dostal do první pětky v Itálii, Nizozemsku, Belgii, Francii i Švédsku a brzy měl pověst letního hitu, který se přeléval napříč Evropou. Text je poskládaný ze svahilštiny a dalších afrických jazyků. Kdo by v něm hledal klasicky vyprávěný příběh, moc nepochodí. V jádru jde prý o píseň pro dívku jménem Ramaya, s níž se vypravěč loučí a přeje jí štěstí. Simone později říkal, že samotný jazyk není vždycky to hlavní, pokud funguje rytmus, hudba a zvuk.
Ta skladba útočila hlavně fyzicky. Rytmem, tahem dopředu, opakovanými vokály, které se člověku dostanou do hlavy a pak už se jich chvíli nezbaví. Na diskotékách to byla její největší zbraň.
Najdi tón: když disko potká folkovou kapelu
Plavci, v té době ještě vystupující jako Rangers, se rozhodli Ramayu převést do češtiny a natočit po svém. Důležitou postavou u toho byl ostravský rodák Luděk Nekuda, textař, zpěvák a moderátor, který s kapelou v sedmdesátých letech úzce spolupracoval. Psal pro ni texty, uváděl koncerty a sem tam k tomu přidal i trubku.
Nekuda dostal úkol, který se na papíře tvářil jednodušeji, než jaký ve skutečnosti byl. Originál nešlo normálně přeložit, protože text Ramayi není látka pro doslovný převod. Je to jakási zvuková směs, jazykový proud, rytmická hra. Přesto bylo potřeba udržet něco z toho, podle čeho si ji posluchač okamžitě vybaví. Hlavně výrazné drnčivé „rrr“, které v původní nahrávce vychází z afrických jazykových vzorců a dává jí trochu exotický švih.
Nekuda si s tím poradil po česku. Využil slov jako brr, prr, vrr. Do textu se tak dostala zima, mokro, padající sníh, dokonce i pes, který štěkne a kousne do hlavy. Zvukově to místy zapadne. Významově je to už na hraně nechtěné parodie.
K tomu přibyly obecnější věty o tom, že zpěv přináší dobrou náladu a píseň léčí. Samy o sobě nevadí. Jen k temperamentu původní africké diskotékové skladby mají docela daleko. Singl vyšel 30. června 1976, na album Chvála písni se dostal v roce 1977 u Pantonu.
Proč to nešlo
Největší problém české verze nebyl ani tak v textu. Ležel v rytmu. Původní Ramaya stojí na taneční energii, která se v podání Plavců citelně zmenšila. To, co z originálu dělalo nakažlivou věc na parket, v Najdi tón jen občas probleskne. Kapela skladbu přizpůsobila svému výrazu, jenže tím z ní vytáhla kus toho nejpodstatnějšího.
Přesto Najdi tón u českého publika zafungoval. Posluchači ji vzali, i když od Rangers čekali docela jiný typ písní. Je v tom trochu paradox: skladba obstála, ačkoli z disko předlohy zbyl spíš obrys. Možná pomohla samotná melodie Ramayi. Je natolik silná, že přežila i tenhle dost nečekaný převlek.
Mimo Evropu měla Ramaya ještě další život. Kolumbijský hráč na bambusovou flétnu a skladatel Pedro Agustín Beltrán Castro natočil v roce 1975 vlastní verzi v tanečním stylu cumbia. V Jižní Americe se z ní stala mimořádně oblíbená nahrávka. Cumbia má rytmicky k africkému disku přece jen blíž než česká folková kapela k rozpálenému diskotékovému parketu.
Zdroj: Autorský text, YouTube, Wikipedie, Wikipedie, Music Tales
Jeden z největších hitů Queen napsal Freddie Mercury ve vaně, trvalo mu to sotva deset minut
