Píseň o mlékaři, který ráno nenašel objednávku, se v Československu proměnila v hymnu školáků s hrůzou čekajících na vysvědčení. Příběh hitu Né, pětku né má víc vrstev, než by se zdálo.
Některé písničky člověk zná celý život, aniž by tušil, odkud vlastně přišly. Přesně to je případ hitu Né, pětku né, který si pamatují celé generace českých školáků. Na Karaoketexty jsme se rozhodli na jeho historii podívat blíže. Za jeho vznikem stojí britská skladba, úplně jiný příběh a také několik zajímavých hudebníků, jejichž jména tehdy československé publikum samozřejmě neznalo. Z původní písně se u nás nakonec stala školní hymna svého druhu a desetiletý Pepíček Melen kvůli ní získal slávu, která ho provázela ještě dlouho poté.
Původní skladba ukrývala metaforu s mlékem
Píseň No Milk Today napsal Graham Gouldman. V té době ještě nebyl známý hlavně jako člen 10cc, to přišlo až v sedmdesátých letech. Živil se spíš jako skladatel na volné noze a dodával písně interpretům, kteří o ně měli zájem. Skladbu nejdřív nabídl The Hollies, pro něž už předtím napsal Bus Stop. Jenže tentokrát neuspěl. The Hollies ji odmítli a No Milk Today nakonec skončila u jiné manchesterské kapely, Herman’s Hermits, v jejímž čele stál zpěvák Peter Noone. Singl vyšel v říjnu 1966 a v britské hitparádě se dostal na sedmé místo.
V nahrávce se objeví i jméno, které dnes trochu překvapí: John Paul Jones. Tehdy studiový muzikant, baskytarista a aranžér, člověk najímaný na práci ve studiu. O pár let později spoluzakladatel Led Zeppelin. Český školák, který si pak doma nebo ve škole zpíval Né, pětku né, o tom samozřejmě nevěděl vůbec nic. Ta melodie v sobě ale nesla i stopu hudebníka, který měl zanedlouho stát u jedné z největších rockových kapel vůbec.
Do Československa se píseň dostala až po osmnácti letech. Se zpožděním, zato pořádně. Český text napsal František Ringo Čech. Původní britský obrázek, kdy hospodyně nechává na zápraží vzkaz mlékaři, by tady nejspíš moc nezabral. Ringo mléko nechal stranou a poslal písničku rovnou do školy. Z původní situace udělal strach z pětky, z rodičů a z domácího maléru. Tomu už rozuměli děti i tátové a mámy.
Pepíček Melen: bubny od pěti let, hvězda v deseti
Za mikrofon se postavil desetiletý Josef Melen. Nebyl to kluk náhodně vybraný někde na chodbě studia. Vyrůstal v hudební rodině, sám později vzpomínal, že už kolem tří let bušil do maminčiných kastrolů a v pěti dostal první bicí. Hrál na klavír, akordeon i bubny. Pro oficiální popovou scénu ho objevil Viktor Sodoma, s nímž v roce 1983 natočil první singl Moucha. O rok později přišlo Né, pětku né a z desetiletého kluka byla hvězda, jaká se tehdy v československém popu neobjevovala zrovna často.
Písnička byla všude. V televizi, v rádiu, na školních besídkách, později na výběrových deskách a ve vzpomínkových pořadech. Melen v Českém rozhlasu připomněl, že se v éteru drží nepřetržitě víc než čtyřicet let. Znají ji i maturanti, kteří při jejím vydání nebyli ještě ani na světě. Taková výdrž se v českém popu neděje každý den.
Po roce 1986 Melen spolupracoval s Kroky Františka Janečka a s Maximum Petra Hanniga. S Kroky vydal v roce 1987 své první a zároveň jediné album Maškarní bál. Jenže pro veřejnost zůstal čím dál víc spojený hlavně s jednou skladbou. A spojení to bylo tak silné, že z něj skoro nebylo úniku. Melen sám později přiznal, že měl období, kdy Né, pětku né opravdu nesnášel. Zlom nastal až tehdy, když dokázal prodat vlastní hudbu do zahraničí, konkrétně do Ameriky a Jihoafrické republiky. „Všechno máme v hlavě. Zlomilo se to tím, když jsem byl schopný udělat hudbu do zahraničí. Přišel jsem na to, že se tím nechci trápit. A najednou to jde,“ řekl webu Extra.cz.
Ringo, kostrbatý text a světové coververze
Čechův text má svoje kouzlo, i když uhlazený rozhodně není. Někdo řeší gramatiku, jiný zvláštní slovosled, další si ho pamatuje možná právě proto, že trochu drhne. Jeden konkrétní verš je dost kostrbatý. Jde o pasáž s nesením tašky starší paní, formulaci, nad níž by učitelka češtiny minimálně zvedla obočí. V písničce ale funguje. Ringo Čech tím školácké uvažování trefil tak přesně, že si skladbu postupně přivlastnily další generace.
No Milk Today si mezitím žila vlastním životem i mimo Československo. Německou verzi Brötchen und Milch natočili The Four Kings už v roce 1966, tedy ve stejném roce, kdy vyšel originál. Graham Gouldman si píseň v roce 1968 znovu nahrál sám. A v roce 1993 z ní srbská rocková skupina Riblja Čorba udělala protestsong proti režimu Slobodana Miloševiće. Jmenoval se Danas nema mleka. Jedna melodie tak prošla britským popem, českým školním strachem i balkánským politickým odporem. Na skladbu, která začala obyčejným vzkazem pro mlékaře, docela slušná trasa.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, YouTube, Extra.cz, Český rozhlas Střední Čechy
Když se rockeři pustili do reggae: Netradiční hit Led Zeppelin z roku 1973 dobyl americké žebříčky
