Operní pěvkyně Dagmar Pecková koupila v roce 1992 zanedbaný dům na pražském Spořilově a proměnila ho v osobitý prostor plný starožitností, umění a světla. Interiér, který odmítl chladný minimalismus, vypráví příběh ženy s jasnou vizí.
Jméno Dagmar Pecková si většina posluchačů spojí hlavně s mezzosopránem, který zněl v londýnské Covent Garden, newyorské Carnegie Hall, v Berlíně nebo v San Francisku. Za touto mezinárodní kariérou je ale i docela konkrétní pražská adresa. Dům, kam se vrací, si koupila krátce po listopadu 1989. Na Karaoketexty nás zaujalo, že do tohoto místa zasáhla od podlahy až po poslední kus nábytku.
Tři místnosti v jedné: architektka bourala, pěvkyně rozhodovala
Původní uspořádání domu odpovídalo době, v níž vznikal. Hodně menších místností, chodbičky, světla poskrovnu. Architektka proto přišla s poměrně razantním návrhem: tři pokoje v přízemí spojit do jednoho velkého prostoru. Vnitřní příčky šly pryč, zůstaly jen nosné zdi. Dnes je z toho otevřený obývací pokoj, kde na sebe plynule navazují sezení, jídelní část i pracovní kout.
Podoba interiéru ale nakonec nešla směrem, který architektka původně zamýšlela. Počítala s moderní černo-bílou kombinací. Pecková ji odmítla. Dům začala zaplňovat předměty, ke kterým měla vztah a které podle ní nejsou jen hezké na pohled. „Dřív jsem byla šílená, kdykoli jsem šla kolem starožitností, hned jsem si něco koupila. Ale vždycky jsem cítila, že ty věci mají duši, že ke mně nějak promlouvají,“ řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Jednotlivé kusy pak prošly restaurátorskou péčí.
V přízemí je výrazně vidět biedermeierový nábytek. K němu obrazy, knihy, sošky, starožitnosti z cest. V obýváku visí velký obraz býka, kvůli němuž se prostoru začalo říkat „zvířecí obývák“. I kvůli němu ostatně dávalo smysl místnosti spojit, jinak by se tam ztratil nebo nevešel vůbec. Stojí tu také piano. U operní pěvkyně by člověk skoro čekal, že bude samozřejmostí; v běžném obýváku ale pořád působí trochu slavnostně.
Zimní zahrada jako průlom do světla
Důležitý zásah přišel zezadu domu. Památkáři tehdy dovolili zbourat část zadní fasády, a tím se otevřela možnost přistavět prosklenou zimní zahradu. Velká tabulová okna se táhnou přes dvě podlaží. Dům se tím viditelně nadechl, světlo se dostalo do přízemí i do ložnice nahoře.
Zimní zahrada funguje jako jídelna i klidnější místo k posezení. Když Pecková přivezla do Prahy svého manžela Klause Schiesserera, s nímž žije převážně v německém Heuweileru u Freiburgu, jedli právě tam. Králík na broskvích, domácí moučník. Pěkně daleko od operních premiér, šaten a cestovních kufrů.
Kdo je Dagmar Pecková
Dagmar Pecková se narodila 4. dubna 1961 v Chrudimi. Vystudovala Pražskou konzervatoř a operní studium v Drážďanech, kde začínala v Semperově opeře. Postupně se dostala na velká světová jeviště: Stuttgart, Ženeva, Mnichov, Paříž, Barcelona, San Francisco i Covent Garden. Dnes je mimo jiné zakladatelkou a uměleckou ředitelkou Festivalu Zlatá Pecka v Chrudimi. V roce 2024 obdržela medaili Za zásluhy I. stupně.
Dům na pražském Spořilově koupila v roce 1992. Rekonstrukcí z něj vznikl prostor, který odpovídá jejímu vkusu i způsobu života: trochu sbírka, trochu útočiště, hodně osobní místo navázané na české zázemí, z něhož Pecková vyšla.
Zdroje: Autorský text, Aktuálně.cz, Lifee.cz, Wikipedie
Bára Basiková otevřela dveře svého podkroví. Přepych nečekejte, zato má kuchyni jako stvořenou pro večírky
