Když se vysloví jméno Josef Laufer, mnoha lidem naskočí představa lesklých polobotek, saka s kapesníčkem v náprsní kapse a doutníku. Jenže tenhle obrázek byl jen částí celé věci.
Josef Laufer se narodil 11. srpna 1939 jako Don José Pedro Rodriguez de Montagnes de Laufer. Příběh zpěváka s neodmyslitelným doutníkem začal v internačním táboře v Bretani a vedl přes londýnské ulice, letiště RAF i na dohled Broadwayi, jak bychom na Karaoketexty rádi připomenuli.
Dětství za války a návrat do cizí vlasti
Josef Laufer se narodil za mimořádných okolností během občanské války ve Španělsku. Jeho otec, český lékař Maxim Laufer, zde jako interbrigadista poznal svou budoucí manželku Edelmíru a po porážce republikánů se rodina přes Francii dostala do Londýna, kde otec za války sloužil jako lékař u RAF. Po válce se Lauferovi přestěhovali do Československa, které bylo pro tehdy sedmiletého Josefa téměř neznámou zemí. Přestože se rodina chtěla vrátit do Anglie, po únoru 1948 už to nebylo možné a usadila se na Sokolovsku.
Cesta Josefa Laufera k hudbě vůbec nebyla přímočará. Nejdřív se vyučil vakuové elektrotechnice v Tesle Vrchlabí a pak nastoupil do výzkumného ústavu. Zlom přišel až na vojně na Slovensku, kde se dostal k ochotníkům, začal se věnovat pantomimě a definitivně si ujasnil, že chce být hercem. Po návratu hostoval v pražském Divadle ABC a přihlásil se na DAMU, kterou dokončil v roce 1965.
Starci na chmelu, Sinatra a zmařená šance
Ještě coby student se objevil ve slavném muzikálu Starci na chmelu. Hrál tam jednoho ze tří kytaristů, kteří zpívají úvodní i závěrečnou píseň. Film z roku 1964 se stal ikonickým a Laufer si v něm připsal první výraznější stopu. Herectví ho lákalo, ale nakonec převážil zpěv. Noty nikdy neuměl. Všechno si osvojil sluchem a citem, což bylo znát i později.
Největší promarněná příležitost přišla v roce 1971. Dostal nabídku vystoupit po boku Franka Sinatry. Náměstek ředitele Pragokoncertu ale zařídil, aby Laufer vycestovat nemohl. Přesný mechanismus v rozhovorech úplně nepopisoval, výsledek byl ale zřejmý: šance jeho života zmizela v byrokratické mlze normalizační doby.
Golem, Broadway a doutníky za dvě vily
Na nějaký čas dostal stopku kvůli autonehodě, kdy naboural do stromu a měl štěstí, že vůbec přežil. Musel podstoupit i plastiku nosu, jak se svěřil pro Blesk. Později koncertoval se skupinou Golem, objevil se v televizním seriálu Cirkus Humberto jako Paolo a režíroval i v katovické televizi. V devadesátých letech se sen o New Yorku přece jen částečně naplnil. Vznikla Velká broadwayská show s ukázkami ze slavných muzikálů, kterou tam režíroval, a pak s ní tři sezony objížděl Evropu. Celé to připravil bez jediné noty. Mezi jeho poslední výrazné filmové role patří podnikatel Leo Kohn v sérii komedií Kameňák.
Doutník ho provázel po celý život. Sám říkal, že za ně utratil tolik peněz, že by si za tu částku mohl postavit dvě vily. V listopadu 2019 oslavil osmdesátiny koncertem v pražském Divadle Hybernia. S orchestrem Pavla Větrovce působil pořád nečekaně energicky, věk z něj zkrátka nešel cítit.
V březnu 2020 podstoupil plánovanou operaci srdeční chlopně. Během zákroku ale nastaly komplikace a Josef Laufer se už neprobral. Následující čtyři roky strávil ve vegetativním stavu na oddělení dlouhodobé intenzivní péče v pražském Motole. Jeho dcera Ester mu věrně pouštěla vzkazy od přátel i nahrávky hlasu manželky Ireny Greifové, kostýmní výtvarnice, která zemřela v roce 2022, aniž by se s ní mohl osobně rozloučit. Josef Laufer zemřel 20. dubna 2024 ve věku 84 let na srdeční zástavu. Jeho příběh začal v ohni války a skončil v tichu nemocničního pokoje. Co po něm zůstalo, se ale jen tak nevytratí.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, ČeskýRozhlas, Blesk, iDnes
Úřednice nevěřila vlastním očím: Michal David si přišel požádat o penzi a musela se ujistit, že to myslí vážně
