Když se řekne The Doors, většině lidí naskočí Jim Morrison – básník, provokatér, ikona. Jenže vedle něj stál ještě někdo, bez koho by Morrison nejspíš zůstal jen básníkem s notýskem, ne postavou rockových dějin. Ray Manzarek.
Jac Holzman, zakladatel Elektra Records a muž, který The Doors podepsal, to kdysi řekl dost přímo. Na prvních třech vystoupeních kapely ho Morrison vlastně nijak neoslnil. Zaujali ho až hudebníci – a hlavně Manzarekův neobvyklý nápad nahradit baskytaru levou rukou na klávesách. Holzman v roce 2007 přiznal, že ho fascinovala čistě ta stavba hudby, její architektura. Za Karaoketexty bychom to mohli shrnout tak, že právě Manzarek The Doors k Elektře přivedl.
Z Chicaga přes UCLA na Venice Beach – a pak rovnou do dějin
Narodil se 12. února 1939 v Chicagu jako Raymond Daniel Manczarek Jr. a vyrůstal v rodině polských přistěhovalců. Rodiče doma sbírali staré gramofonové desky bluesových zpěváků, mezi oblíbené patřila třeba Bessie Smithová. Manzarek se jako kluk učil Bacha a Chopina, ale zásadní byl až jeho druhý učitel, Bruno Michelotti. Byl to bandleader a podle Manzarkových pamětí Light My Fire z roku 1998 člověk, který ho naučil v podstatě všechno podstatné o hudbě. Otevřel mu boogie-woogie, ale hlavně mu ukázal, jak levou rukou hrát basovou linku. Z téhle zdánlivě technické finty se nakonec stal jeden z poznávacích znaků celé jedné dekády.
V roce 1958 šel Manzarek do chicagského Pepper’s Lounge na koncert Muddy Waterse. V sále byl se dvěma kamarády jediný bílý návštěvník. Později studoval ekonomii na De Paul University, ale víc než čísla ho zajímalo divadlo, světová kinematografie a jazz. Na UCLA pak potkal Jima Morrisona. Oba studovali film, oba četli Huxleyho, Kerouaca a zajímali se o německý expresionismus. Jejich společný učitel Josef von Steinberg, režisér Marlene Dietrichové, v nich zanechal větší stopu, než si tehdy připouštěli. Manzarek to později popsal tak, že se vždycky cítil jako Steinberg k Morrisonově Dietrichové – jako ten, kdo ho pomáhá režírovat.
Hrál basu levou rukou a intro k hitu složil za patnáct minut
The Doors vznikli v roce 1965, když Manzarek na hodině transcendentální meditace vedené Mahariším Mahešem Jogím potkal Robbyho Kriegera a Johna Densmorea. Stejného gurua pak o pár let později sledovali i Beatles v Indii. Kapela od začátku fungovala bez baskytaristy schválně. Manzarek prostě levou rukou hrál basové linky na Fender Rhodes Piano Bass a pravou rukou na Vox Continental. Výsledek zněl, jako by v kapele byli dva klávesisté.
Největší hit The Doors, Light My Fire, napsal Robby Krieger. To, co z něj ale udělalo skladbu, kterou si lidé pamatují dodnes, bylo Manzarekovo intro. Sám později vzpomínal, že ostatní šli na procházku k oceánu a on zůstal u kláves. Nápad přišel rychle, skoro mezi řečí. Bachovsky laděný kruh kvint se mu vyřešil pod rukama za deset, patnáct minut. A pak to v létě 1967 hrálo z každého rádia.
Jenže nešlo jen o Light My Fire. Na debutovém albu přidal k brazilskému bossa nova rytmu Densmorova bubnování vlastní groove, který měl blízko k Joãu Gilbertovi. Na divadelní coververzi Bertolta Brechta použil marxofon, nástroj připomínající cimbál. V People Are Strange sáhl po tack pianu, tedy nástroji s hřebíky v plstěných kladívkách, aby byl zvuk drsnější a ostřejší. V Hyacinth House z desky L.A. Woman přišel s tím, co sám označoval jako malou Chopinovu polonézu. A Riders on the Storm by bez jeho přízračného elektrického piana prostě nezněla tak, jak ji známe.
Tragédie génia, který zůstal
Morrison zemřel v Paříži 3. července 1971. Bez oficiální pitvy, a tím začala další vrstva záhady. Manzarek, Krieger a Densmore pak pokračovali jako trio. Vydali dvě alba, pak se rozešli. Manzarek natočil tři sólové desky, v roce 1975 založil kapelu Nite City. V roce 2002 se s Kriegerem znovu spojili pod názvem Doors of the 21st Century, jenže Densmore a Morrisonova pozůstalost zablokovali používání jména The Doors, takže skupina nakonec vystupovala jako Manzarek–Krieger. A v roce 1978 se všichni tři znovu potkali při nahrávání hudby k Morrisonově básnické sbírce An American Prayer. Album mělo komerční úspěch.
Ray Manzarek zemřel 20. května 2013 na rakovinu žlučových cest. Bylo mu 74 let. Morrison se stal rockovým bohem i tím, že odešel mladý a bez jasného vysvětlení. Manzarek zůstal ten, kdo přežil, a možná i proto stál pořád trochu stranou. Jenže bez jeho levé ruky, bez jeho přesného ucha a bez schopnosti převést Morrisonovu poezii do zvuku by The Doors nebyli The Doors. Zůstali by jen básník a několik muzikantů z Los Angeles.
Zdroje: Autorský text, The Doors, Wikipedie, Wikipedie, The History of The Doors, Ohio State University
Hit Boba Dylana, který znervóznil i Johna Lennona z Beatles
