Johnny Cash dorazil do kalifornské věznice Folsom 13. ledna 1968 v okamžiku, kdy jeho kariéra už zřetelně ztrácela dech. Alkohol, prášky i roky strávené mimo správný směr byly znát. Jenže právě tady, před 1 800 vězni za ostnatým drátem, vzniklo jedno z nejslavnějších živých alb americké hudby.
Ne každý ví, že Cash ve Folsomu nevystoupil poprvé až v roce 1968, a i to bychom na Karaoketexty rádi připomenuli. Do věznice zavítal už v listopadu 1966, a to na podnět místního kazatele, který dobře věděl, jak silně tamní vězni jeho hudbu prožívají. Cash měl ostatně k věznicím zvláštní vztah. Odpovídal na dopisy uvězněných fanoušků a jejich svět mu nebyl cizí způsobem, jaký byl pro tehdejší country hvězdy spíš výjimkou.
Album, které Cashe vytáhlo zpátky nahoru
Na lednový koncert 1968 se připravoval až skoro horečně. Do programu zařadil píseň Greystone Chapel, kterou napsal vězeň Glen Sherley, a nechal ji zaznít až na samý závěr setlistu. Vězni to pochopili okamžitě. Nad nimi sice po ochozu chodili ozbrojení dozorci a ředitel věznice zakázal vstávání, jenže napětí v sále stejně rostlo. Reakce byly hlasité, živé, místy až syrové. A přesně tahle energie se do záznamu propsala způsobem, který ve studiu prostě nevznikne.
Columbia Records nahrávku vydala s minimem propagace. Přesto At Folsom Prison vystoupalo na první místo country žebříčků a dostalo se i do top 15 celonárodního pořadí alb. Folsom Prison Blues byl navíc Cashovým prvním singlem v top 40 od roku 1964. Sám Cash to shrnul jednoduše: „Tady to pro mě znovu skutečně začalo.“
Na 11. předávání cen Grammy v roce 1969 získalo album cenu za nejlepší sleeve notes (doprovodný text) k albu a Folsom Prison Blues vyhrál kategorii nejlepšího mužského country vokálního výkonu. Cash se pak do vězení vrátil znovu, tentokrát do San Quentinu, kde natočil druhé živé album. To se stalo jeho vůbec prvním albem číslo jedna v popovém žebříčku. Úspěch z Folsomu navíc přesvědčil televizi ABC, aby Cashovi nabídla vlastní pořad.
Píseň, která vznikla z filmu, ne ze zkušenosti
Zajímavé je, že Cash sám ve vězení nikdy neseděl, tedy pokud nepočítáme několik nocí vystřízlivění v různých místních celách. Folsom Prison Blues nenapsal z osobní zkušenosti, ale po zhlédnutí vězeňského dramatu Inside the Walls of Folsom Prison. Skladba vyšla už v roce 1956 a byla tehdy jen skromným hitem. Cash přitom cíleně hledal co nejméně smysluplný důvod pro vraždu, aby v písni vystihl absurditu násilí. A vyšlo mu to tak přesvědčivě, že mu lidé po desítky let připisovali osobní zkušenost.
Folsomský koncert tuhle vazbu natrvalo zpečetil. V písni Man in Black z roku 1971 Cash vysvětlil, proč nosí černé oblečení, jako projev solidarity s chudými, poraženými a těmi, kteří si svůj trest už dávno odpykali. V roce 1972 svědčil před Kongresem a jednal s prezidentem Richardem Nixonem o vězeňské reformě. To nebyl žádný kariérní manévr. Johnny Cash byl člověk, který svůj vliv bral vážně. Autenticita z něj udělala postavu, která dávno přesáhla hranice country music.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, JohnnyCashOfficial, UC Davis Library, California State Library
Příběh ukrytý za písní „Sam Hall“: Johnny Cash proměnil podivínského britského hrdinu v jeden z největších country hitů
