Smradlavý sníh z rybích kostí i problémy s německou verzí ústřední písně. Zákulisí pohádky Tři oříšky pro Popelku je plné překvapení.
K pohádce Tři oříšky pro Popelku neodmyslitelně patří bílá zimní krajina, Libuše Šafránková na koni a k tomu melodie Karla Gotta, která se usadí v hlavě dřív, než si člověk stihne uvědomit proč. Jenže za pohádkou, jež měla premiéru 16. listopadu 1973 a od té doby patří k českým vánočním stálicím, je schovaná řada dalších příběhů. A ne všechny jsou zrovna pohádkové.
Scénář napsal muž, jehož jméno nesmělo být vidět
Začátek je v tomto směru dost paradoxní. Scénář napsal František Pavlíček, zkušený dramatik a scenárista, který se po srpnových událostech roku 1968 angažoval veřejně. Komunistický režim mu pak zakázal činnost v kultuře, takže jeho jméno v titulcích pohádky vůbec není. Formálně je pod scénářem podepsaná Bohumila Zelenková, která ho svým jménem zastřešila.
Jiří Menzel byl původně osloven jako režisér, ale s německou produkcí se spojit nechtěl. Nakonec tedy přišel Václav Vorlíček – a pro pohádku to byla, zpětně viděno, dobrá volba.
Sníh z rybích kostí a kůň ve více exemplářích
Natáčení u saského zámku Moritzburg narazilo na první zásadní problém: nebyl sníh. Bez bílé krajiny by film přišel o velkou část atmosféry, takže štáb nechal přivézt umělý sníh vyrobený z rozemletých kostí z rybí konzervárny. Herci i technici si pak po okolí dlouho nesli specifický zápach, na který se dodnes vzpomíná. Obraz byl pohádkový, odér už méně.
Další komplikace přišla s Popelčiným koněm Juráškem. V roce 1973 se v Československu rozšířila slintavka a kulhavka a zvířata se kvůli tomu nesměla převážet přes hranice. Filmaři proto museli zajistit hned tři koně, jednoho pro natáčení v Německu a dva pro českou část.
Libuše Šafránková přišla mezi posledními a zbyly na ni šaty, do kterých se jiné nevešly
Konkurz na Popelku byl dlouhý a Vorlíček si potřeboval vybrat až po několika kolech. Šafránková dorazila mezi posledními uchazečkami, takže na ni zůstal kostým, do kterého se předtím nevešly jiné kandidátky. K roli jí nakonec pomohlo i to, že si scenárista František Pavlíček vzpomněl na její Barunku v televizní Babičce.
Václav Vorlíček o Šafránkové později v rozhovoru pro ČT art řekl, že takovou Popelku už nikdo nenajde. „Krásná, roztomilá, něžná, prostě Popelka všech Popelek, co jich bylo a bude,“ uvedl režisér. Těžko mu to vyvracet.
Gottův hlas, který v Německu nesměl znít
Ústřední melodii pohádky složil Karel Svoboda, text napsal Jiří Štaidl a zazpíval ji Karel Gott. Píseň Kdepak ty ptáčku hnízdo máš se stala pevnou součástí filmu a pro několik generací je vlastně synonymem vánoční pohádky. V německé verzi ale Gottův hlas nezní, zůstala jen instrumentální hudba. Důvod byl prostý: Gottův hlas byl tehdy smluvně svázaný s jinou, konkurenční televizní stanicí, takže německé publikum dostalo jen melodii beze slov.
Přesto má pohádka v Německu snad ještě silnější postavení než u nás. Vysílá se tam pravidelně každé Vánoce a v adventním období se kolem zámku Moritzburg konají tematické výstavy, na které míří tisíce lidí. Česko-německá koprodukce se tak stala zvláštním kulturním mostem, který přežil i pád železné opony.
Popelka, která se nenechá zachraňovat
Oproti většině jiných verzí pohádky je tato Popelka jiná v jedné důležité věci: není pasivní. Jezdí na koni, střílí z kuše, prince aktivně hledá sama. Scenárista Pavlíček vycházel ze slovenské verze pohádky Boženy Němcové, kde je hrdinka samostatnější než v klasických verzích od Perraulta nebo Grimmů. Kostýmy navrhl Theodor Pištěk a koprodukce s NDR přinesla i požadavek na větší „internacionalizaci“, odtud němečtí herci i stylizovaná výprava.
Premiéra měla takový ohlas, že některá kina pohádku promítala nepřetržitě až do léta 1974. Film dnes funguje nejen v Česku a Německu, ale také v Norsku, Rakousku, Španělsku nebo třeba na Filipínách. Příběh dívky, která si poradí sama, evidentně nepotřebuje dlouhého vysvětlování.
Zdroj: Autorský text redakce Karaoketexty.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Český rozhlas Liberec, Wikipedie, iGlanc, Blesk, Hrad Švihov, ČSFD
Génius české hudby, kterého zlomily deprese: Tragický osud Karla Svobody dodnes rozesmutní
