V evropské popové paměti zůstali jako kapela, která se nebála být výstřední. Výrazné kostýmy a teatrálnost Army of Lovers téměř definovaly.
Na první pohled mohli působit jako popová recese, kterou není nutné brát moc vážně. Švédští Army of Lovers ale od začátku věděli, co dělají: přehnanost a provokaci si vzali jako hlavní nástroj. Na Karaoketexty připomínáme kapelu, která v 90. letech budila pozornost hlavně obrazem, ale prosadila se především tím, že uměla psát výrazně chytlavé hity.
Kýč nebyl omyl, ale plán
Army of Lovers vznikli ve Stockholmu v roce 1987 a od běžné taneční produkce se lišili v podstatě vším. V čele stál Alexander Bard, který nebyl jen členem skupiny, ale podle hudební databáze AllMusic hlavně jejím autorem, producentem a hlavním strůjcem celého konceptu. Po jeho boku se do popředí dostali Jean-Pierre Barda a Camilla Henemark vystupující jako La Camilla. Tahle trojice dala kapele tvář, která se nedala přehlédnout.
Pracovali s náboženskými symboly, historickými odkazy, sexualitou i naprosto vědomou teatrálností. Při pročítání dobových profilů jsme si na Karaoketexty všimli, že Army of Lovers nesázeli na přirozenost. Naopak. Umělost doslova vystavovali, skoro jako reklamu do výlohy. Zatímco jiní popoví interpreti se snažili vypadat civilně, oni si oblékli korzety, zlato, samet a přidali přemrštěná gesta i videoklipy, které balancovaly mezi vtipem a provokací. V tom byli silní.
Crucified otevřelo cestu po Evropě
Zlom přišel s albem „Massive Luxury Overdose“ z roku 1991. Šlo o nahrávku, která skupinu katapultovala mezi velké evropské popové exporty. Nejznámějším singlem se stala skladba „Crucified“, kterou si většina lidí spojí s Army of Lovers dodnes. V roce 1992 se držela 31 týdnů v Eurochartu a dostala se na 14. místo. Diskografická data zároveň ukazují, že v některých zemích byla ještě úspěšnější: v Belgii vystoupala na první příčku, v Německu na pátou.
Hned poté přišla „Obsession“, další hit, který jen potvrdil, že nešlo o náhodný zásah. Je v tom vlastně jistá ironie: kapela, kterou si spousta lidí pamatuje hlavně díky extravagantnímu vzhledu, měla velmi přesně nastavenou hitovou mašinerii. Refrény se lepily okamžitě, produkce byla výrazná a vizuál kolem toho tak přepjatý, že se o něm mluvilo ještě dlouho po skončení klipu.
Proměnlivá sestava a návraty, které byly slyšet
Army of Lovers ale nebyli stabilní kapelou v klasickém smyslu. Sestava se v průběhu let měnila, La Camillu na čas nahradila Michaela de la Cour a později se důležitou členkou stala Dominika Peczynski. Podle dostupných přehledů skupina fungovala s přestávkami od roku 1987, po hlavní vlně slávy se několikrát vracela a znovu přitahovala pozornost i kvůli veřejným sporům.
Výrazný comeback přišel na přelomu let 2012 a 2013, kdy se zakládající členové znovu spojili kvůli švédskému Melodifestivalenu. Očekávání byla velká, jenže soutěžní píseň „Rockin’ the Ride“ do finále neprošla. Krátce nato následoval další rozkol a Alexander Bard veřejně kritizoval Camilu Henemark. I to k jejich příběhu patří. Army of Lovers nikdy nebyli uhlazený projekt bez třenic. Spíš připomínali pečlivě naaranžované divadlo, kde se střídal pop, ego i mediální přestřelky.
Co po nich zůstalo
Málokdo ví, že název kapely odkazuje na film německého aktivisty Rosy von Praunheima. I to naznačuje, že za pozlátkem byla kulturní hra se symboly a identitou. Army of Lovers nebyli jen jednorázovou devadesátkovou atrakcí. Vydali pět studiových alb a desítky singlů, jejich tvorba navíc zanechala stopu i v dalších Bardových projektech.
Podle redakce funguje na Army of Lovers dodnes jedna věc: dokázali spojit masový pop s estetikou, která byla pro část publika už moc. Jenže přesně díky tomu nikdy nezapadli. Hudba byla dostatečně přístupná na to, aby hrála v rádiích a klubech, obraz zase příliš výstřední, aby splynuli s ostatními.
Zdroj: Autorský text, AllMusic, Wikipedie, Wikipedie, RockNHeavy
Největší hity Army of Lovers: Co je dělá nezapomenutelnými?
