Když se vysloví Serge Gainsbourg, někomu hned naskočí cigareta v koutku, Jane Birkin a píseň, kvůli níž se ozval i Vatikán. Jenže jeden z jeho největších průšvihů neměl s erotikou vůbec nic společného. Stačila hymna, jamajský rytmus a rok 1979. A Francii přešla chuť zpívat.
V roce 1978 odložil Gainsbourg původní plán na další konceptuální album a vydal se úplně jinam. Obrátil se na jamajské rytmické duo Sly Dunbar a Robbie Shakespeare a v září odletěl do Kingstonu nahrávat. S sebou vzal i The I-Threes, vokalistky Boba Marleyho a The Wailers. Z toho vzniklo album Aux armes et cætera, vydané v roce 1979. Gainsbourg se tím stal historicky prvním bílým hudebníkem, který natočil reggae album přímo na Jamajce. Titulní skladba byla reggae verzí La Marseillaise. Melodie zůstala, část vojensky znějícího refrénového textu ne. Na Karaoketexty jsme si všimli, že i to stačilo k rozjezdu celé aféry.
Výsměch i triumf ve Štrasburku
Píseň zazněla poprvé v televizi 1. dubna 1979. Někteří diváci si mysleli, že jde o aprílový žert. Nebyl. Gainsbourg to myslel vážně od první do poslední noty.
Odezva přišla rychle a byla ostrá. Veteráni alžírské války mu posílali výhrůžky smrtí. Koncerty dostávaly bombové výhrůžky. Gainsbourg to nesl těžce, hlavně kvůli obvinění z antisemitismu. V prosinci 1979 následovalo evropské turné. Ve Štrasburku vpadli do sálu rozhořčení výsadkáři francouzské armády. Koncert skončil. Gainsbourg pak přišel na prázdné pódium sám.
A zazpíval hymnu. Bez doprovodu, a cappella, přesně tak, jak ji Francouzi znají od dětství. Řekl, že vrací La Marseillaise její původní revoluční význam. Vojáci se k němu přidali, zpívali spolu, v pozoru, se salutováním. Záběry šly do televizních zpráv a spustily další vlnu kontroverze i posměchu. Gainsbourg si z toho podle všeho velkou hlavu nedělal. Album se mezitím prodávalo. Celkem přes milion kopií, z toho více než 600 000 jen ve Francii. Aux armes et cætera se stalo jeho komerčně nejúspěšnějším dílem a zároveň jedním z prvních alb, která dostala reggae do evropského mainstreamu.
Rukopis, který dal Gainsbourgovi za pravdu
V roce 1981 přidal Gainsbourg poslední tah. Na aukci koupil originální rukopis La Marseillaise, podepsaný samotným Rougetem de Lislem. Pak ho ukázal veřejnosti. Rukopis byl jasný důkaz: de Lisle opakující se části refrénů prostě nevypisoval celé. Místo toho napsal „et cætera, et cætera, et cætera“. Kontroverzní titul Aux armes et cætera tak nebyl ani provokací, ani výsměchem, byl vlastně věrnější originálu než většina zaznamenaných verzí hymny.
Těm, kteří mluvili o znesvěcení, tím poněkud vyschl argument. Celý skandál přitom zastínil hlavní věc: šlo o pečlivou, respektující spolupráci francouzského umělce a jamajských muzikantů v jejich silném období. Gainsbourg do Kingstonu nepřijel přivlastnit si reggae. Přišel poslouchat. A z desky je to slyšet i dnes.
Zdroj: Autorský text redakce Karaoketexty.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Dangerous Minds, Far Out Magazine, FM4 / ORF, Languages in Conflict, YouTube Serge Gainsbourg
Jak vznikla píseň I Shot the Sheriff: Bob Marley chtěl původně zpívat o policii
