Jsou převzaté písně, které v novém jazyce jen změní kabát. A pak jsou takové, které dostanou úplně jiný život. Přesně to se stalo i skladbě „Závidím“, která v češtině získala mnohem osobnější a bolestnější význam.
„Závidím“ patří k písním, které v člověku zůstanou dlouho po doznění posledního verše. V podání Nadi Urbánkové zní klidně, prostě, a přitom velmi silně. Málokdo si u ní ale hned vybaví, že její melodie nevznikla u nás. Přišla z Itálie, kde měla úplně jiný příběh. Až Jiří Grossmann z ní udělal píseň, která v českém prostředí získala mimořádnou váhu. Na historii této skladby jsme se na Karaoketexty podívali blíže.
Původní verze vyprávěla o ztraceném domově
Na začátku stála skladba „Il Ragazzo della Via Gluck“, kterou v roce 1966 představil Adriano Celentano. Šlo o velmi osobní píseň o místě, kde vyrůstal, a o návratu do krajiny, kterou mezitím pohltilo město. Z dnešního pohledu je zvláštní, že při premiéře v Sanremu neuspěla. Později se z ní ale stal velký hit. V původní podobě nesla vzpomínku na dětství, mizení známého světa a smutek z toho, co už nejde vrátit.
Když se melodie dostala do Československa, Jiří Grossmann se nevydal cestou doslovného překladu. Původní téma opustil a napsal text, který byl mnohem osobnější. V té době už vážně stonal a dobře věděl, že jeho život nemusí být dlouhý. Proto působí „Závidím“ tak silně. Není to vzpomínka na jedno konkrétní místo, ale spíš tichá úvaha o životě, o obyčejných věcech a o tom, co člověku začne chybět ve chvíli, kdy cítí, že času ubývá.
Naďa Urbánková jí dala klid a sílu
Velkou roli v tom, jak píseň dopadla, hrála i interpretace Nadi Urbánkové. Nešla po efektu, netlačila na emoce a nechala text dýchat. A tím nahrávka získala cosi navíc. Její hlas v sobě měl smutek, ale i zvláštní smíření. Doprovod Country Beatu Jiřího Brabce navíc posunul skladbu blíž k country, což jí velmi sedlo.
Výsledkem byla píseň, která se od italského originálu vzdálila, ale v češtině začala fungovat mimořádně přesvědčivě. „Závidím“ se nakonec nestala jen velkým hitem, ale i písní, která dostala velmi silný osud. Po smrti Jiřího Grossmanna zazněla na jeho pohřbu a po letech i při posledním rozloučení s Naďou Urbánkovou.
Zdroj: Autorský text, YouTube JPinPrague, ČeskýRozhlas, ČeskáTelevize
Pravda o „Jó, třešně zrály“ od Matušky: Z vězeňské písně vznikl český hit, který si lidé zpívají dodnes
