Mnoho lidí dnes bere „Být stále mlád“ jako píseň o energii, vitalitě a chuti do života. Jenže na začátku stála skladba „Forever Young“, která nevznikla ze sentimentu, ale z neklidu a obav z osmdesátých let.
„Být stále mlád“ patří k písním, které si lidé s Karlem Gottem spojili velmi těsně. Postupem času skoro začala znít jako jeho osobní motto. Česká verze ale vyšla z úplně jiného základu. Když skupina Alphaville v roce 1984 napsala „Forever Young“, nešlo o bezstarostný popový sen o věčném mládí. V pozadí byl strach z jaderné hrozby, napětí studené války a pocit, že budoucnost se může během chvíle rozpadnout. Na Karaoketexty jsme se zaměřili právě na historii písně Být stále mlád.
V Německu zněla píseň mnohem temněji
Marian Gold a jeho spoluhráči tvořili „Forever Young“ v rozděleném Berlíně, kde byla politická nervozita součástí běžného života. V textu proto nezní jen touha zůstat mladý, ale i otázka, co bude dál a zda svět nesměřuje ke katastrofě. Tahle píseň v sobě od začátku nesla úzkost své doby. I videoklip tomu odpovídal a pomáhal vytvářet pocit nejistoty a zvláštního bezčasí.
Když se skladba dostala k nám, dostala i úplně jiné vyznění. Eduard Krečmar odsunul politické vrstvy stranou a soustředil se na to, co název evokuje na první dobrou – na stárnutí, čas a vnitřní vzdor vůči kalendáři. Karel Gott v téhle podobě našel látku, která mu seděla mnohem víc než původní protestsong. Místo obavy z konce světa přišlo povzbuzení, že člověk může jít dál s hlavou nahoře a nevzdat chuť do života.
Gott jí dal hlas, který z ní udělal osobní výpověď
Na koncertech ji zpíval delší dobu, studiově ji ale nahrál až v roce 2000. A to jí dodalo další rozměr. S přibývajícími lety zněla v jeho podání čím dál osobněji. Velký orchestr navíc odsunul elektronickou strohost originálu a posunul píseň do slavnostnější podoby. V českém prostředí se tak proměnila v baladu, kterou si lidé začali spojovat se silou, odolností a zvláštní životní kázní.
Pozdější duety a nové verze jen potvrdily, jak hluboko se tahle píseň u nás usadila. Pro část publika už dávno není důležité, odkud přišla. Vnímají ji hlavně přes Karla Gotta a přes to, co do ní během let vložil. Ten přerod v cosi jiného, ale hodně silného, je na tom nejzajímavější. Jedna melodie vznikla ze strachu a napětí, v češtině se ale proměnila v píseň, která lidem připomínala, že i s přibývajícím věkem má smysl držet se života pevně.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, ČeskýRozhlas, Wikipedie, YouTube Supraphon
Nejdivnější song v podání Karla Gotta: Z hitu I’m Still Standing se v Československu stal „Mám styl Čendy“
