Hit Eldorádo si většina Čechů spojuje s hlasem Waldemara Matušky a touhou po svobodě. V originále ale jde o německý disco song.
Waldemar Matuška patřil k nejcharismatičtějším osobnostem československé populární hudby. Narodil se v Košicích, vyrůstal v Praze a už v 60. letech si získal publikum nezaměnitelným hlasem, civilním projevem i schopností pohybovat se na pomezí popu, country a filmové hudby. Jednou z písní, která tuto image silně vystihla, se stalo Eldorado. Málokdo dnes ale ví, odkud pochází originál, a právě na to jsme se na Karaoketexty zaměřili.
Od hamburských diskoték k českému táboráku
Na konci sedmdesátých let založil producent Oliver Bendt skupinu Goombay Dance Band, která spojila evropské disco s exotickými rytmy raggae a calypsa. Jejich skladba Eldorado z roku 1980 rychle prorazila v hitparádách a nabízela posluchačům únik do vysněného ráje plného slunce, barev a dobrodružství. Byla to taková typická hudební pohlednice do světa, po němž tehdejší Evropa prahla.
Když se píseň dostala do Československa, chopil se jí Waldemar Matuška. Text napsal jeho dlouholetý spolupracovník Ivo Fischer a z lehkého tanečního hitu rázem vznikla skladba s úplně jinou atmosférou. Česká verze má silnější emoce, country nádech, a hlavně sdělení, které tehdejší publikum, obklopené „železnou oponou“, četlo mezi řádky: Místo pohlednice z tropů hledání svobodného ráje.
Slova, která režim bolela
Nejsilnější částí se stal mluvený závěr, v němž zaznívají slova, která v normalizačních osmdesátých letech měla mimořádnou sílu: zpívá se tam totiž, že skutečné Eldorádo neleží v dálce, ale v lidském srdci a jeho pravým jménem je svoboda, pravda a porozumění. Posluchači tato slova vnímali jako tiché povzbuzení, ukázku sounáležitosti a nenápadný (tedy v té době relativně bezpečný) protest.
Zatímco německá verze stavěla na elektronickém rytmu a taneční lehkosti, české provedení nabídlo živější aranžmá s orchestrem, sbory a nástroji blízkými country. A samozřejmě s typickými Matuškovými čertíky v očích a charismatickým hlasem. Jeho podání proměnilo píseň z diskotékové atrakce v mužnou baladu o cestě za snem. O cestě, na kterou se i sám „Walda“ nakonec vydal.
Emigrace dodala hitu další „šmrnc“
Když Waldemar Matuška v roce 1986 odešel do USA, komunistický režim jeho tvorbu zakázal. Tím ale paradoxně význam Eldoráda ještě zesílil. Dostal totiž punc protestu a také chuť zakázaného ovoce. Zpěvákův odchod byl naplněním textu písně: hledáním svobody. I díky tomuto pojítku s historickými souvislostmi a životem běžných lidí v tehdejším Československu Eldorádo žije dodnes. Jako symbol naděje, která snad ani v současné době nevyhasne.
Zdroj: Autorský text, YouTube Romantika1994, Wikipedie, Wikipedie, ČeskýRozhlas
Příběh, který zlidověl: Eva Pilarová před smrtí odhalila pravdu o skandální balkonové historce s Matuškou a Gottem
