Richard Krajčo patří k osobnostem, u kterých na první pohled vidíte sebejistotu, ale pod povrchem se skrývá úplně jiný příběh. Sláva ho provází většinu života, přesto dokáže mluvit o strachu, únavě i chvílích, kdy svět přehluší vlastní tep.
Krajčo vyrůstal v prostředí, které ho naučilo stát nohama pevně na zemi a hledat si vlastní cestu. V jeho životě se postupně střídají tvorba, práce s emocemi i touha odtlačit okolní tlak dál od sebe. Navenek působí jako člověk, který má všechno pod kontrolou, ale on sám ví, že klid není samozřejmost. Každý krok k němu musel udělat vědomě, často s těžkým dechem a velkou dávkou odvahy. Neodmyslitelně k němu patří kapela Kryštof, ale my jsme se na Karaoketexty zaměřili i na jeho život mimo kapelu.
Herectví jako útočiště i zrcadlo
Jeho umělecké začátky v Ostravě byly plné energie a chuti ukázat, co v něm dříme. Přitom kromě hraní v kapele působil i jako DJ. „Nebylo to jen ve Stodolní. Obrážel jsem takzvané ‚rockové ČSAD‘ a Modrou Svini v Havířově, Fingers klub u Krutkého v Karviné, Sklep v Ostravě a pak i Sky a občasný DJ souboj absolvoval v E99 s legendárním Pepem,“ vzpomínal pro IDnes.
Kromě toho přičichl k herectví. Na jevišti se cítil svobodněji než kdekoli jinde, jako by právě tam mohl konečně vypustit všechno, co v běžném životě držel pod pokličkou. Po studiu měl štěstí, že narazil na lidi, kteří v něm viděli talent i vnitřní tah a dali mu prostor růst. V divadle se naučil pracovat s emocemi tak hluboce, až ho to přirozeně formovalo i v osobním životě.
Herecké úspěchy přišly brzo a v rychlém sledu. Každá nová role mu otevřela dveře k další a postupně se dostal až na vrchol české činohry, deset let hrál v Národním divadle. S herectvím však víceméně skončil, protože nešlo stíhat tolik věcí najednou. „Dneska mám herectví už jen jako koníčka, když je čas, tak něco vezmu, když není, nedá se nic dělat,“ uvedl před časem pro ČeskýRozhlas s tím, že některé projekty musel odmítat. „Často je mi to i líto, protože jsem se neobjevil v mnoha posléze úspěšných projektech, ale nedalo se to zvládnout. Moje děti jsou pro mě důležitější než postavit se před kameru,“ přiznal.
Krajčo také přiznal, že měl období, kdy jednoduše nestíhal krotit tlak, který na něj dopadal. Právě tehdy (v roce 2015) se u něj poprvé objevily panické ataky. „Začalo to asi 7 až 8 let zpátky, v tom největším pracovním vytížení, které jsem v té době zažíval. Asi to hodně pramenilo z toho stresu a přepracování,“ přiznal otevřeně pro Extra. Dnes mluví o chvílích, kdy se mu pod nohama roztekl prostor a tělo se mu rozezvučelo strachem. Neudělal z toho žádné drama, spíš připomněl, že i lidé z plakátů mají své limity.
Soukromý život jako prostor k nadechnutí
V osobním životě hledá ticho, klid a jednoduché věci. Mluví o tom, že domov pro něj není jen světem mimo reflektory, ale místem, kde se nemusí před nikým stylizovat. Jeho manželka Karin Babinská o něm hovoří v superlativech. „Mnoho let mě inspiruje svou radostí a chutí do života. Tou nezdolnou energií, kterou neustále srší a s níž dokáže okamžitě řešit jakýkoli problém, aniž by ho odkládal. A také svou vstřícností vůči okolí,“ řekla pro Deník. Společně vytvářejí zázemí, které drží krok s jeho výrazným povoláním, ale zároveň mu pomáhá neztratit obyčejnost.
Krajčo dlouhodobě mluví o tom, že úspěch ho nikdy nepřesvědčil, aby si budoval fasádu. Dává najevo, že chce žít s čistým svědomím, i kdyby to občas znamenalo jít proti proudu. Snaží se držet své hodnoty a nehrát role mimo jeviště. Ať už řeší práci, víru v lidskost nebo vlastní slabiny, vždycky se vrací k jedné věci, že chce být férový k lidem i k sobě.
Zdroj: Autorský text, IDnes, ČeskýRozhlas, Extra, Deník
Kapela Kryštof ohlásila, co chystá příští prázdniny. Zároveň si dá delší volno
