Rolling Stones hrají jako kapela už od roku 1962 a pořád přidávají novou hudbu. Mick Jagger, Keith Richards a Ronnie Wood teď popsali, co jim pomohlo projít desetiletími sporů, tragédií i změn v sestavě. Odpověď je vlastně prostá.
Skupina, která se dala dohromady v londýnských klubech na začátku šedesátých let, vydala v červenci 2026 album Foreign Tongues se čtrnácti skladbami. Na desce hostují Paul McCartney, Robert Smith, Steve Winwood i Bruno Mars. Je tam také posmrtná nahrávka bubeníka Charlieho Wattse, který zemřel v srpnu 2021. Stones pokračují dál a při rozhovoru se Zanem Lowem, u příležitosti vydání alba, Jagger, Richards a Wood otevřeně mluvili o tom, co ten jejich stroj drží v chodu, jak jsme na Karaoketexty zaznamenali.
Tajemství? Čas strávený odděleně
Ronnie Wood přiznal, že dostat všechny členy ve stejnou chvíli do jedné země, natož do jednoho studia, bývá logistickým oříškem samo o sobě. Jenže právě to může být, trochu paradoxně, podstatná část receptu. Wood atmosféru jejich setkávání popsal zhruba tak, že jsou jako nezbední školáci, kteří se po škole sejdou na hřišti. Každý přinese něco nového, jiný nápad, novou energii. A taky chuť hrát, protože si na čas dali pauzu.
Keith Richards přirovnal fungování kapely k manželství. S Jaggerem se podle něj během let mnohokrát nepohodli, hudební vnímání ale zůstalo pevné. Wood zároveň označil Jaggera za hlavní hybnou sílu skupiny, za člověka, který dokáže srovnat dohromady kytary, bicí, baskytaru i klávesy tak, aby to dávalo dohromady smysluplný celek.
Jagger přidal i dost praktický pohled: kdyby kapela opakovaně neuspěla, nejspíš by spolu tak dlouho vůbec nevydrželi. A připustil, že ne všechno, co Rolling Stones za šest desetiletí natočili, bylo stejně silné. Rok 1986 a album Dirty Work se v této souvislosti zmínit prakticky musí, deska tehdy odkryla vnitřní napětí, které skupinu málem roztrhlo.
Šedesát let, tři tragédie, jedna kapela
Cesta „Stounů“ nebyla vždy sluncem zalitá. Původní kytarista Brian Jones skupinu spoluzaložil v roce 1962, ale v létě 1969 se utopil ve svém bazénu, jen pár týdnů po nuceném odchodu z kapely. O několik měsíců později se na bezplatném koncertu v Altamontu odehrál incident, při němž člen Hells Angels ubodal jednoho z návštěvníků. Stones byli tehdy na vrcholu, jenže s tím přišly i stíny, které se z paměti už nevymažou.
Ronnie Wood nastoupil do sestavy v roce 1975 a postupně se stal jednou z jejích nejviditelnějších tváří. Hudební vědec Robert Palmer přisuzuje dlouhověkost kapely jejím kořenům v rhythm and blues a soulové hudbě, módní vlny přicházely a odcházely, ale Stones zůstali u toho, co uměli nejlépe. Ostatně Jagger s Richardsem se prý poprvé sblížili ve vlaku, když si jeden všiml desek Muddyho Waterse v tašce toho druhého. Tato vazba na blues je drží dodnes.
Foreign Tongues navazuje na album Hackney Diamonds z roku 2023 a vedle vlastních skladeb nabízí i předělávky písní Amy Winehouse a Chucka Berryho. Odkaz Berryho tam není náhodou, jeho hudbou se Stones v začátcích živili. Kruh se tím docela hezky uzavírá.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Zane Low Interview, Mojo Magazine, YouTube Rolling Stones
Rolling Stones tvrdí, že nové album Foreign Tongues je lepší než to, za které mají cenu Grammy
