Jsou to algoritmy, kdo rozhoduje o tom, jakou hudbu objevíme, koho si uložíme do playlistu i kdo se stane hvězdou nové generace.
Posluchači stále víc mluví o tom, jakou náhodou objevili tohoto a onoho interpreta, jenže si vůbec neuvědomují, že to zase takové náhody nejsou. Spotify, YouTube anebo další služby totiž stojí na sofistikovaných systémech, které lidem doporučují vybraná videa. Jejich cílem je udržet nás co nejdéle u poslouchání hudby. A nejde přitom jen o pohodlí uživatelů, ale i o byznys, marketing a moc nad pozorností milionů lidí, jak jsme v redakci Karaoketexty.cz zaznamenali.
Co algoritmus o hudbě vlastně ví
Základem doporučování je pochopení samotných skladeb do posledního detailu. Spotify pracuje s metadaty, která dodávají samotní interpreti a vydavatelství, od žánru a nálady skladby až po jazyk nebo místa, odkud pochází, popisuje iMusican. Paralelně s tím systém analyzuje samotný zvuk, respektive jeho tempo, energii, melodii nebo takzvanou valenci, tedy to, jestli je skladba spíše pozitivní, nebo melancholická. Díky tomu dokáže algoritmus porovnávat písně nejen dle názvu, ale i toho, jak skutečně znějí.
V posledních letech se navíc přidává i širší kulturní kontext. Texty písní, obaly alb, videa, popisy playlistů nebo zmínky na sociálních sítích jsou zpracovávány pomocí jazykových modelů. Hudba tak je brána a posuzována jako součást většího celku.
Síla playlistů a chování posluchačů
Neméně důležitou roli hraje kolaborativní filtrování. Algoritmus sleduje, jaké skladby lidé ukládají do stejných playlistů a v jakých situacích je poslouchají. Pokud se dvě písně často objevují vedle sebe, systém je považuje prakticky za příbuzné, i když třeba pochází z rozdílných žánrů. Právě playlisty se tak staly důležitou součástí algoritmu.
Spotify zároveň rozlišuje, zdali skladbu jen necháváme hrát na pozadí, nebo si ji aktivně uložíme, sdílíme s přáteli, nebo si ji přidáme do vlastního výběru. Tyto signály mají různou váhu a pomáhají vytvářet komplexní profil vkusu, který se mění podle denní doby, nálady i aktuálních trendů, vysvětluje Music-tomorrow.
Algoritmy, umělci a moc platformy
Systémy, které doporučují hudbu, ale neovlivňují jen posluchače, zásadně mění i kariéry samotných umělců. Viditelnost na algoritmických playlistech může rozhodnout o úspěchu nebo zapadnutí nové skladby. Trošku se pak otevírá otázka o transparentnosti a férovosti systému, protože detaily fungování zůstávají pro většinu hudebníků skryté.
Zároveň roste tlak na to, aby byl algoritmus optimalizován. Umělci řeší správná metadata, pravidelnost vydávání i první reakce fanoušků po vydání singlu. Hudba se tak částečně přizpůsobuje technologii, ne jen kreativitě. Kritici upozorňují, že to může vést k uniformitě zvuku, zatímco obhájci mluví o demokratizaci objevování.
Do budoucna se očekává ještě hlubší personalizace. Algoritmy dnes propojují hudbu s podcasty, audioknihami, či dokonce filmovým vkusem. Výzvou zůstává, aby doporučování nerozšiřovalo jen „komfortní bublinu“, ale dokázalo nabídnout i překvapení a nové impulzy.
Zdroj: Autorský text, Music-tomorrow, iMusican, Wikipedie
Nejvíce streamovaná hudba na Spotify za rok 2025: Česko má vlastní žebříček a jiný vkus
