Hudebník Tomáš Klus odehrál koncert pro odsouzené ve věznici Mírov, dělil ho od nich ostnatý drát. Gesto někteří pochválili, jiní odsoudili.
Klusova vystoupení ve věznicích nejsou žádnou novinkou. Umělec podobná setkání opakuje pravidelně a sám říká, že právě na takových místech vidí hlubší smysl hudby i mezilidského setkávání. A jak jsme si v redakci Karaoketexty.cz všimli, tentokrát poprvé zamířil na Mírov, jednu z nejstřeženějších českých věznic, kde si tresty odpykávají pachatelé těch nejtěžších zločinů.
Koncert za ostnatým drátem
Na rozdíl od některých jiných věznic, kde mohl stát přímo tváří v tvář svým posluchačům, v Mírově ho od vězňů odděloval plot s ostnatým drátem. Přesto se snažil vytvořit atmosféru blízkosti a empatie. „Většina těch kluků a chlapů, co budí hrůzu, jsou nevymazlený děti, co si o pozornost světa byli zvyklí říkat jenom průserama,“ řekl po vystoupení.
Podle Kluse by řešením přeplněných věznic nemělo být budování dalších pater a cel, ale prevence, tedy věnování pozornosti dětem a jejich zázemí. Jeho slova ukazují na rozsáhlejší téma – recidiva a návraty za mříže jsou v Česku dlouhodobým problémem.
Milovaný český zpěvák
Tomáš Klus patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény posledních 15 let. Do povědomí se dostal v roce 2008, když vyhrál písňovou soutěž Czechtalent Zlín a krátce nato zaujal hitem „Do nebe“. Postupně se stal symbolem českého hudebního průmyslu. Jeho texty spojují osobní zpovědi s kritikou společenských poměrů.
Soukromý život má úzce spojený s hudbou. Je manželem herečky Tamary Klusové, se kterou vychovává tři děti. Někteří lidé ho nemusí, jiní milují, když veřejně vystupuje s politickými názory nebo odmítá hrát na akcích financovaných z peněz, se kterými nesouhlasí.
Gesto empatie, nebo shovívavost?
Mnozí oceňují, že umělec věnuje svůj čas i lidem, kteří se ocitli na okraji společnosti. Připomíná, že každý má právo na druhou šanci. „Nikdo se nerodí jako zloděj, vrah, nebo dealer; všichni jsme výsledky nějakých příčin a rozhodnutí,“ zdůraznil po mírovském koncertu. Na druhou stranu se ozývají i kritické hlasy, které namítají, že ne každý odsouzený si zaslouží opakované šance. Společnost musí chránit především své občany a hranice mezi empatií a naivitou bývá tenká.
Otázka, zda mají mít všichni vězni možnost „vrátit se domů“, jak říká Klus, je těžká. Zatímco někteří se po propuštění snaží začlenit do společnosti, jiní opakovaně selhávají. Psychologové připomínají, že úspěch resocializace závisí nejen na vězni samotném, ale i na prostředí, do kterého se vrací, tedy podpoře rodiny, možnostech zaměstnání a dostupné pomoci.
Zdroj: Autorský text, ŠumperskýRej, ČT24, Facebook Tomáše Kluse
Kapela Kryštof ohlásila, co chystá příští prázdniny. Zároveň si dá delší volno
