Film Vlny oživil dějiny a s nimi i dobové písně

Strhující film Jiřího Mádla o lidech, kteří šířili naději. Vlny jsou o osobních příbězích, novinářské poctivosti a událostech roku 1968.

Když se v létě 2024 v Karlových Varech poprvé promítal film Vlny, bylo jasné, že česká kinematografie dostala nový a silný hlas. Snímek režiséra Jiřího Mádla nás vrací do éry Pražského jara, ale místo politiky ukazuje příběhy lidí, kteří se rozhodli bojovat pomocí mikrofonu. Vlny jsou i připomínkou síly slova a toho, jak snadno se může svoboda proměnit v ticho. Na Karaoketexty jsme se ale zaměřili na hudbu, která celý film nemalou měrou dokresluje.

Od redakce k odporu

Děj sleduje mladého technika Tomáše Havlíka (Vojtěch Vodochodský), který se po náhodě dostává do redakce Československého rozhlasu. V prostředí plném charismatických novinářů, mezi nimiž nechybí Milan Weiner (Stanislav Majer), Věra Šťovíčková (Táňa Pauhofová) nebo Jiří Dienstbier (Vojtěch Kotek), se z nenápadného kluka stává svědek i aktér dramatických událostí.

Jeho život se komplikuje, když se ocitne pod tlakem tajné služby a bojuje s vlastní loajalitou. Bratrská láska, odpovědnost a pravda se střetávají v okamžicích, kdy se rozhoduje o tom, co se dostane do éteru a co zůstane navždy nevyřčeno.

Dobová atmosféra i hudba, která rozechvívá

Hudba hraje ve filmu zásadní roli. Propojuje minulost se současností a dává příběhu nadčasový rozměr. Dobové písně ze 60. let, které si můžete poslechnout například na Spotify, přináší divákovi autentický pocit doby. Zazní tak například Nechte zvony znít do Marty Kubišové nebo Přejdi Jordán od Heleny Vondráčkové.

Na soundtracku se podílel skladatel Simon Goff. „Muzika má sledovat každou jednotlivou postavu a jednotlivé momenty příběhu. V některých okamžicích má být izolovaná, jemná a citlivá, v jiných zase naopak, podle toho, co se zrovna na plátně děje. A uprostřed toho všeho je parta rozhlasáků, která se stává majákem světla,“ popsal pro iRozhlas.

Titulní píseň „Vlny“ pak nazpívala Ewa Farna. Její hlas se stal symbolem celého snímku. „S Lukášem Chromkem, Janem Vávrou a Matějem Turcerem jsme pod vlivem toho krásného filmu sedli a skládali písničku inspirovanou odvahou a hodnotami redakce, která neuhnula před hrozbami a strachem, a postavila se za to, v co věřila. Jistou nekonvenčnost a rebelii jsme chtěli zachytit i v písni,“ uvedla zpěvačka v oficiálním vyjádření. A my myslíme, že se jí to rozhodně podařilo.

Síla hlasu proti tankům

Když v srpnu 1968 vtrhla do Československa vojska Varšavské smlouvy, rozhlasoví redaktoři se stali hlasem odporu. I přes hrozby a nebezpečí dokázali vysílat zprávy o okupaci a povzbuzovat obyvatele. Ve filmu se právě tyto okamžiky mění ve vrcholné scény. Technici a novináři v improvizovaných studiích přenáší pravdu i přes vypnuté vysílače a obsazené budovy.

„Československo bylo napadeno,“ zazní ve filmu věta, která doslova mrazí i dnes, a kdo si onu dobu ještě zažil, otřese se hrůzou. I když nakonec vysílání utichne, zůstává z filmu dojem, že odvaha těchto lidí nikdy nezanikla.

Vlny se staly nejnavštěvovanějším českým filmem roku 2024, s více než 880 tisíci diváky. Získaly také Satellite Award za nejlepší cizojazyčný film a staly se českým kandidátem na Oscara. Mezinárodní kritika ocenila emocionální sílu i vizuál. Kamera Ladislava Šerého zachycuje Prahu 60. let s nostalgií a střih s hudbou podporují dramatické události. Vlny jsou varováním, že svoboda slova není samozřejmostí a připomínají, že pravda může být nebezpečná.

Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Spotify, Instagram Vlny, iRozhlas, EwaFarna

Fotografie Martina Chobota a Ewy Farne
Čtěte také:

Manžel Ewy Farne už s ní nehraje v kapele a rozjíždí sólovou dráhu

Fotografie Dua Lipy
Čtěte také:

Překvapení během koncertu Dua Lipa v O2 areně v Praze. Ewa Farna na něj do konce života nezapomene

Diskuze
Přidat do Google News

Sdílejte svůj názor